1. Tři oříšky pro Popelku
Ano, vánoční televize z ní udělala téměř povinnou výbavu prosince. Jenže Popelka Václava Vorlíčka funguje i bez stromku. Hrdinka není pasivní princezna čekající na záchranu: jezdí na koni, střílí z kuše, umí prince zesměšnit a celý příběh má pořád lehkost, kterou spousta novějších pohádek hledá marně.
2. S čerty nejsou žerty
Peklo, které má lepší personální systém než většina úřadů, Lucifer Karla Heřmánka a Petr Máchal, kterému život systematicky hází klacky pod nohy. Děti mají čerty a dobrodružství, dospělí dialogy, které se po letech pořád citují. A ano, „spadlo ti to, Máchale“ pravděpodobně uslyšíš ještě před koncem filmu.
3. Lotrando a Zubejda
Svěrákův humor, Uhlířovy písničky a pohádka, která dětem podstrčí téma vzdělání, předsudků a slušnosti, aniž by z toho udělala výchovnou přednášku. Navíc má jednu z nejlepších kombinací pohádkového světa a civilního humoru, takže funguje i na dospělé, kteří pohádky běžně nevyhledávají.
4. Anděl Páně
Petronel a Uriáš jsou přesně ten typ dvojice, která funguje napříč generacemi. Jeden je ješitný, druhý ironický a jejich vztah je zábavnější než samotná nadpřirozená zápletka. První Anděl Páně je navíc komornější než pokračování a na líné odpoledne má ideální tempo.
5. Pyšná princezna
Černobílá klasika, která pořád drží díky jednoduchému příběhu, výrazným postavám a písničkám. Pro děti může být příjemnou změnou oproti digitálně přebarveným fantasy světům a rodiče dostanou dávku nostalgie bez nutnosti vysvětlovat, proč se na obrazovce nic netřpytí.
6. Byl jednou jeden král
Werich, sůl nad zlato a rodinná připomínka, že někdy je nejcennější právě to, co vypadá úplně obyčejně. Humor je dost chytrý pro dospělé a příběh dost přímočarý pro děti. Navíc je to jedna z těch pohádek, po kterých člověk dostane chuť na polévku.
7. Princové jsou na draka
Pokud doma někdo nevydrží klasickou dvouhodinovou pohádku, hudební formát je dobrá zkratka. Písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře už dávno žijí vlastním životem a děti je často znají dřív než samotný příběh. Dospělí zase ocení, že film nemá potřebu natahovat každou scénu do nekonečna.
8. Krakonošovo tajemství
Novější pohádka, která dokazuje, že rodinný film nemusí automaticky vypadat jako hlučný festival digitálních efektů. Má krásnou výpravu, trochu tajemství, romantiku i humor a může fungovat jako most mezi klasikami, které znají rodiče nazpaměť, a něčím novějším pro děti.
9. Tajemství staré bambitky
Tady jsou plusové body za svižné tempo, výrazné vedlejší postavy a humor, který není určený jen dětem. Pohádka si hraje s nenasytnými rádci, daněmi i mocí, ale pořád zůstává dost lehká na to, aby z nedělního odpoledne nevznikla politologická přednáška.
10. Perinbaba
Juraj Jakubisko vytvořil pohádku, která je vizuálně úplně jinde než většina domácí klasiky. Je trochu poetická, trochu zvláštní, místy temnější a právě proto si ji často užijí i dospělí. Pokud chceš na závěr dne něco, co má skutečnou atmosféru, Perinbaba je bezpečná volba.
A ano, dítě může chtít zase tu jednu jedinou
Seznamy jsou krásná věc, realita rodičovství méně. Je tedy úplně možné, že po předložení deseti pečlivě vybraných možností uslyšíš: „Já chci zase Popelku.“ V tom případě nejsi kulturně poražená. Jen máš doma člověka, který už velmi brzy pochopil výhody vlastního comfort watchingu.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další rodinné tipy, pohádky a nápady na společný čas najdeš na Poudrée.
Zdroje: Česká televize – Filmové pohádky [1], Filmový přehled / Národní filmový archiv – Tři oříšky pro Popelku [2], Filmový přehled / Národní filmový archiv – S čerty nejsou žerty [3].
