Dnes je International Equal Pay Day. Tak si připomeňme jednu věc: chtít férově zaplatit není drzost. O penězích se pořád mluví trochu jinak než o jiných pracovních věcech.
Když chceš lepší notebook, řekneš, že ho potřebuješ k práci. Když potřebuješ více lidí na projekt, vysvětlíš kapacitu týmu. Když ale přijde řeč na vlastní plat, najednou se objeví zvláštní pocit, jako bys nežádala o obchodní podmínku, ale o osobní laskavost.
A přesně tam se může začít ztrácet hodně peněz.
International Equal Pay Day připadá na 18. září a OSN připomíná, že genderový rozdíl v odměňování stále existuje napříč regiony. Není způsoben jedinou věcí a rozhodně ho nelze vyřešit radou „ženy si mají říct o víc“. Roli hraje segregace trhu práce, péče, přerušení kariéry, rozdíly mezi obory, diskriminace i struktura odměňování.
Jenže individuální vyjednávání pořád existuje uvnitř tohoto systému. A proto je užitečné umět ho dělat bez pocitu, že právě narušuješ společenský pořádek.
Nezačínej tím, proč peníze potřebuješ
Nájem zdražil. Hypotéka je vyšší. Dítě má kroužky a všechno stojí víc. To všechno může být pravda, ale zaměstnavatel nekupuje tvoje životní náklady. Kupuje tvoji práci.
Silnější argument proto zní: převzala jsem další odpovědnost, vedu větší projekty, zvedla jsem výkon, přinesla výsledky, moje tržní hodnota odpovídá jiné úrovni odměny. Ne „potřebovala bych“. Ale „moje role dnes vypadá takto“. Je to malý jazykový rozdíl, který velmi rychle změní celý rozhovor.
Připrav si číslo ještě předtím, než se tě zeptají
Jedna z nejhorších pracovních otázek zní: „Jakou máte představu?“ Mozek se v tu chvíli může rozhodnout, že veškeré znalosti matematiky opouštějí místnost. Takže číslo potřebuješ znát předem.
Zjisti si tržní rozpětí pro roli, vezmi v úvahu senioritu, region, obor i rozsah odpovědnosti a připrav si nejen ideální částku, ale také hranici, pod kterou už pro tebe dohoda nedává smysl. Vyjednávat se mnohem hůř začíná ve chvíli, kdy sama nevíš, o čem vlastně vyjednáváš.
Nemusíš svoji žádost zabalit do omluvy
„Je mi trochu trapné se ptát, ale…“
„Nevím, jestli je to vůbec možné…“
„Samozřejmě chápu, pokud ne…“
Tři věty a už jsme vlastní návrh předem pohřbily. Slušnost neznamená, že musíš protistraně současně dodat argumenty, proč ti nic nepřidávat.
Zkus větu: „Ráda bych otevřela otázku mého odměňování vzhledem k tomu, jak se za poslední rok změnil rozsah mé role.“ Není agresivní. Není omluvná. Je pracovní.
Ticho po tvé větě není nouzový stav
Řekneš částku. Druhá strana mlčí. A v hlavě se spustí požární poplach: „Možná jsem řekla moc. Mohla bych vlastně…“ Ne. Nech ticho chvíli existovat. Vyjednávání je rozhovor a druhý člověk může jednoduše přemýšlet. Nemusíš okamžitě snižovat vlastní požadavek jen proto, aby bylo v místnosti zase pohodlně.
Tohle je možná jeden z nejtěžších momentů celého rozhovoru: vydržet několik sekund, aniž bys začala vyjednávat sama proti sobě.
„Teď ne“ nemusí znamenat konec rozhovoru
Pokud firma skutečně nemůže mzdu zvýšit, ptej se dál. Co se musí stát, aby se situace změnila? Jaké konkrétní výsledky nebo odpovědnosti by zvýšení odůvodnily? Kdy se k tématu vrátíte?
A pokud peníze skutečně nejsou možné, může existovat jiná hodnota: bonus, více volna, flexibilita, vzdělávání, změna titulu nebo rozsahu role. Není potřeba přijmout cokoli místo peněz. Jen je dobré vědět, co všechno je na stole.
Nejhorší je dlouhodobě odvádět práci o úroveň výš a pořád čekat, až si někdo všimne
Někdo si všimne. A někdy také ne. Firmy nejsou romantické komedie, kde vedení jednoho dne zjistí, že skromná hrdinka už tři roky odvádí fantastickou práci, a běží za ní s navýšením mzdy. Pokud se tvoje odpovědnost změnila, je úplně legitimní otevřít i otázku peněz. Nejsi nevděčná. Nejsi problémová. Nejsi „moc zaměřená na peníze“.
Práce je mimo jiné výměna práce za peníze. Je zvláštní, jak snadno na tuhle velmi základní část vztahu mezi zaměstnancem a firmou zapomínáme.
Rovné odměňování samozřejmě nevyřeší jedna statečná žena v zasedačce
A bylo by nespravedlivé předstírat opak. Gender pay gap je strukturální problém a odpovědnost neleží jen na ženách, aby se „lépe prodaly“. Firmy mohou pracovat s transparentnějšími platovými pásmy, auditovat odměňování a řešit rozdíly systematicky.
Ale uvnitř toho všeho pořád existuje tvůj konkrétní plat.
A pokud jsi poslední zvýšení dostala v době, kdy sis ještě myslela, že skinny jeans nikdy nezmizí, možná je pátek 18. září docela dobrý den otevřít kalkulačku.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další články o financích, sebevědomí a pracovním životě najdeš na Poudrée.
Zdroje: United Nations – International Equal Pay Day [1], International Labour Organization – Equal remuneration for men and women for work of equal value [2].
