Varujeme vás: žádné přesvědčení není dostatečně pevné. Přečtěte si recenzi a zjistěte, proč si tenhle šokující zvrat nebudete moct vymazat z hlavy.
Když napětí přichází tiše
Existují knihy, které vás zaskočí už první větou. A pak jsou tu ty, které vás obklopí nenápadně – jako mlha, která se nezdá nebezpečná, dokud nepochopíte, že už z ní není úniku. „Vězeň“ od Freidy McFadden je právě taková kniha. Na první pohled jednoduchá zápletka, ale v jejím nitru dokonale promyšlená síť, která se s každou stránkou utahuje o něco víc.
Autorka s charakteristickým rukopisem zůstává věrná svému stylu – čtenář má už po několika kapitolách pocit, že rozluštil tajemství. Ale to je přesně ta chvíle, kdy Freida zatáhne za neviditelné nitky a ukáže, jak moc se mýlíte.
Spirálovitý příběh, který vás vtáhne a nepustí
Hlavní hrdinka Brooke má za sebou minulost, jakou by neunesla většina z nás. Přežila brutální útok, při němž přišla o tři přátele – a přestože se snaží žít dál, minulost ji nikdy úplně neopustila.
Příběh se střídavě odehrává mezi přítomností a vzpomínkami, které se k sobě postupně přibližují jako spirála. Každá kapitola odkrývá nový kousek pravdy, ale zároveň přináší další pochybnost. Není jisté, komu věřit.
Tento způsob vyprávění je přesně to, co činí McFadden tak výjimečnou. Její knihy nejsou jen detektivky – jsou to mentální hry, které hrajeme sami se sebou. A právě ve „Vězni“ se tato hra mění v něco ještě temnějšího: test empatie.
Protože i když Brooke čelí něčemu, co většina z nás nikdy nezažije, její myšlenky a rozhodnutí dávají i nám až nebezpečně dobrý smysl.
Umění klamat čtenáře
Jedna z největších sil Freidy McFadden spočívá v jejím daru klamu.
Její čtenáři jsou většinou zkušení fanoušci thrillerů – ti, kteří se nenechají jen tak nachytat. A přesto, jak popisuje mnoho recenzí (a přesně to potvrzuje i tato osobní zkušenost), McFadden dokáže zbořit i tu nejpečlivěji vystavěnou teorii těsně před koncem. „Vězeň“ není výjimkou. Právě když si jste jistí, že máte všechno rozklíčované, přijde zlom, který převrátí celý příběh naruby – a vaše přesvědčení se zroutí jako domeček z karet.
Ale kouzlo této knihy není jen v šoku. Je i v tom, že ani po rozuzlení si opravdu nejste úplně jistí, jestli znáte celou pravdu. Některé otazníky zůstávají viset ve vzduchu – a to je možná to nejchytřejší, co autorka mohla udělat. Donutit čtenáře, aby o příběhu přemýšlel ještě dlouho poté, co knihu zaklapne.
Brooke – hrdinka, která vás nutí přemýšlet o sobě
Brooke není typická thrillerová postava. Není dokonalá, ani oběť, ani hrdinka. Je to žena, která se snaží pochopit svět, který se jí dávno rozpadl pod rukama. A v tom je její síla – protože kdo z nás nikdy nezažil pocit, že ztrácí kontrolu nad tím, čemu věří?
McFadden má dar vytvářet ženské postavy, které jsou komplexní, zranitelné, ale nikdy pasivní. Brooke svým způsobem bojuje za vlastní verzi pravdy – a čtenářka s ní. V tom tkví ten zvláštní pocit identifikace, který jsi tak přesně vystihla: „Jo, asi bych reagovala stejně. Taky bych chtěla vědět, co je skutečné.“
Pomalé napětí, které zůstává i po dočtení
„Vězeň“ se čte jedním dechem, ale zároveň se vám zarývá pod kůži. Není to thriller, který by stál na krvi nebo brutálních detailech. Je to psychologická hra o důvěře, paměti a manipulaci. A právě díky tomu se k ní budete v myšlenkách vracet – i když jste si jistí, že už víte všechno.
McFadden dokáže vybudovat napětí, které není hlučné, ale přítomné v každém odstavci. Je to to tiché, neklidné napětí, které vám nedá spát – a které, paradoxně, dělá z „Vězně“ ideální knihu na klidný večer.
Pokud hledáte thriller, který vás nepřinutí jen hádat, kdo je vrah, ale také proč věříme tomu, čemu věříme, Freida McFadden vás nezklame. „Vězeň“ není temný ve smyslu brutality – je temný v tom nejjemnějším smyslu: ukazuje, jak snadno se svět rozpadá, když ztratíme jistotu o tom, co je pravda.
Je to čtení, které se hodí k dlouhým podzimním večerům, nejlépe s dekou, horkým čajem a světlem lampy, které vrhá stíny přesně tak, jak to McFadden umí udělat v našich hlavách.
O autorce: Freida McFadden není jen spisovatelka. Je také lékařka specializující se na mozková poranění, a právě to dává jejím příběhům jinou hloubku. Lidé v jejích knihách nejsou jen postavy – jsou to studie lidského chování, zranění, obranných mechanismů. Série jejích psychologických thrillerů, jako „Pomocnice“ (The Housemaid), „The Coworker“ či „The Teacher“, se stala fenoménem na Amazonu i TikToku, kde čtenáři sdílejí své teorie a šokované reakce po každém zvratu. „Vězeň“ (The Prisoner) tuto tradici nejen potvrzuje, ale posouvá ji ještě dál – k příběhu, který se neuzavírá ani po poslední stránce.
Poznámka redakce:Kniha je v současnosti dostupná v anglickém originálu pod názvem The Inmate nebo ve slovenském překladu jako Väzeň (nakladatelství Motýľ). Český překlad zatím oficiálně nevydalo žádné nakladatelství.