Afirmace nejsou úplný nesmysl
Začněme tímhle, protože druhý extrém by byl stejně hloupý jako tvrzení, že afirmace vyřeší všechno. Psychologický výzkum ukazuje, že různé formy sebepotvrzení mohou mít malé, ale měřitelné pozitivní účinky na vnímání sebe sama, celkovou pohodu nebo způsob, jakým člověk reaguje na nepříjemné informace.
Jen je dobré vědět, že psychologický pojem „self-affirmation“ neznamená vždy totéž jako internetové opakování věty „jsem magnet na hojnost“ před koupelnovým zrcadlem. Ve výzkumu často jde o připomenutí vlastních důležitých hodnot, vztahů nebo vlastností, které člověku pomohou nevnímat jednu chybu jako ohrožení celé vlastní hodnoty. To je mnohem střízlivější mechanismus než představa, že správně formulovaná věta přepíše realitu.
Mohou změnit způsob, jakým se sebou mluvíš
Pokud máš automatický vnitřní komentář typu „zase jsem všechno pokazila“ nebo „na tohle nikdy nebudu mít“, může mít smysl vědomě hledat přesnější a méně ničivou formulaci.
Nemusí znít „jsem nejlepší člověk na světě“. Někdy funguje mnohem uvěřitelnější věta: „Tohle se mi nepovedlo, ale jedna chyba neznamená, že jsem neschopná.“ Nebo: „Jsem nervózní, ale můžu udělat další krok.“ Taková věta nemusí problém odstranit. Může ale změnit, jakým způsobem do něj vstupuješ. A to není málo.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Jenže mozek nemusí věřit všemu, co mu řekneš
Tady se jednoduchý instagramový návod začíná komplikovat. Výzkum ukázal, že velmi pozitivní výroky nemusí pomáhat každému stejně a u lidí s nízkým sebevědomím mohou někdy vyvolat ještě větší rozpor mezi tím, co si mají říkat, a tím, čemu skutečně věří.
Pokud se cítíš úplně bezcenná a několikrát denně si oznámíš „jsem mimořádně úspěšná a všichni mě milují“, mozek má bohužel možnost podat námitku. A někdy ji předloží velmi důkladně.
Proto mohou být užitečnější realistické věty než přehnaná prohlášení. Cílem nemusí být přesvědčit se o dokonalosti, ale mluvit se sebou o něco spravedlivěji.
Afirmace neumí odstranit příčinu problému
Věta na zrcadle může být připomínka. Neumí ale změnit partnera, který tě doma ponižuje, odstranit mobbing v práci, zpracovat hluboké trauma nebo sama o sobě léčit depresivní či úzkostnou poruchu.
Stejně tak nenahradí odbornou pomoc ve chvíli, kdy se psychické potíže dlouhodobě vracejí, výrazně ovlivňují spánek, práci, vztahy nebo schopnost fungovat v běžném životě. To není selhání afirmací. Jen po nich chceme práci, pro kterou nikdy nebyly určené. Kartáček na zuby je také výborný nástroj. Jen od něj neočekáváme, že nám opraví zlomenou stoličku.
Pozitivní myšlení se může změnit v další povinnost
Na wellness obsahu je někdy zvláštní, jak rychle dokáže z podpory vytvořit další oblast, ve které se dá selhat.
Nejenže jsi smutná, ale ještě máš pocit, že jsi smutná špatně. Myslíš málo pozitivně. Neděláš dost afirmací. Nedostatečně manifestuješ. Možná sis svůj špatný stav dokonce přitáhla negativní energií. Tohle už není pomoc. Je to další způsob, jak člověku vysvětlit, že pokud se necítí dobře, měl se prostě snažit správněji. Psychika ale není zákaznická objednávka do vesmíru.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Terapie není až poslední možnost po osobním kolapsu
Spousta lidí má stále představu, že psychoterapie je něco, kam se chodí až ve chvíli, kdy je situace dramatická a běžný život se úplně rozpadá.
Ve skutečnosti lidé vyhledávají terapeuty i kvůli dlouhodobému stresu, vztahovým problémům, úzkosti, ztrátě blízkého člověka, opakujícím se vzorcům chování nebo prostě proto, že se s určitým problémem dlouho točí na stejném místě.
Odborník není člověk, kterému předáváš řízení vlastního života. Má ti pomoci lépe pochopit, co se děje, a pracovat s metodami, které mají pro konkrétní problém smysl.
Kdy už zvažovat pomoc místo dalšího motivačního videa
Neexistuje jedno univerzální číslo, po kolika špatných dnech musí člověk automaticky objednat terapii. Důležitá je intenzita, délka trvání a to, jak moc potíže zasahují do života.
Pozornost si zaslouží například stav, kdy se několik týdnů výrazně zhoršuje spánek nebo chuť k jídlu, přestávají tě těšit věci, které tě dřív bavily, máš dlouhodobě problém se soustředit nebo běžné úkoly začínají působit nezvladatelně.
Stejně tak nemusíš čekat, až bude problém „dost hrozný“. Pokud máš pocit, že se stále vracíš do stejného bodu a vlastní strategie dlouhodobě nepomáhají, konzultace s odborníkem je úplně legitimní další krok.
Klidně si tu afirmaci nech
Nemusíme teď ze zrcadla strhávat všechny papírky. Pokud ti některá věta připomene, že máš právo odpočívat, pomůže ti před náročnou schůzkou nebo na chvíli zastaví vnitřní automat „všechno dělám špatně“, plní užitečnou funkci.
Jen na ni nenakládej odpovědnost za celý svůj duševní život. Někdy skutečně pomůže říct si: „Zvládnu to.“ A někdy může být právě součástí toho „zvládnu to“ rozhodnutí, že na to tentokrát nebudeš sama.
Upozornění: Článek je obecný informační text a nenahrazuje psychologické nebo psychiatrické vyšetření. Pokud psychické potíže přetrvávají, zhoršují se nebo výrazně zasahují do běžného fungování, je vhodné obrátit se na psychologa, psychoterapeuta, psychiatra nebo praktického lékaře podle povahy obtíží.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další články o psychice, emocích a péči o sebe bez povinného pozitivního filtru najdeš na Poudrée.
Zdroje: American Psychologist – The impact of self-affirmation interventions on well-being: A meta-analysis [1], Psychological Science – Positive self-statements: Power for some, peril for others [2], National Institute of Mental Health – Psychotherapies [3], National Institute of Mental Health – Caring for Your Mental Health [4]. IMG AI GENERATED
