Barvíme si vlasy tak běžně, že většina z nás přemýšlí hlavně nad tím, jestli výsledná „studená čokoládová“ nebude ve skutečnosti černá. Jenže barva není jen pigment, který si sedne na vlas.
Permanentní barvy využívají chemické reakce, které umožní změnit barvu uvnitř vlasového vlákna. A protože směs během procesu leží také na pokožce hlavy, malé množství některých látek se může vstřebat přes kůži nebo se k nám dostat vdechnutím výparů. American Cancer Society právě tohle uvádí jako jednu z cest expozice.
To ale ještě vůbec neznamená, že se po barvení „naplníš toxiny“. Dávka, konkrétní látka, četnost expozice a způsob použití jsou mnohem důležitější než samotný fakt, že se něco dostalo do kontaktu s kůží.
Co vlastně permanentní barva s vlasem dělá?
Vlasové vlákno je tvořené převážně keratinem. U permanentního barvení se pracuje s chemickým prostředím, které umožní barvicím složkám proniknout do vlasu a vytvořit nebo změnit pigment.
Proto permanentní barva vydrží výrazně déle než produkt, který zůstává převážně na povrchu.
To zároveň vysvětluje, proč opakované chemické zásahy mohou vlas oslabovat. Největším viditelným problémem domácího barvení přitom často není něco tajemného „uvnitř organismu“, ale prostě poškozené, sušší nebo lámavější vlasy a podrážděná pokožka.
PPD je důvod, proč se tolik mluví o alergii
Para-fenylendiamin neboli PPD se používá v mnoha permanentních a některých semipermanentních barvách, zejména v tmavších odstínech. U části lidí může vyvolat podráždění nebo alergickou reakci.
A alergie má jednu nepříjemnou vlastnost: to, že jsi barvu desetkrát snesla bez problému, neznamená, že na ni nemůžeš reagovat pojedenácté.
FDA proto doporučuje provést před každým barvením kožní test podle instrukcí výrobce. Pokud se objeví vyrážka nebo jiná reakce, barvu nepoužívat. NHS podobně upozorňuje, že PPD patří mezi známé příčiny reakcí na vlasové barvy.
„Nikdy jsem alergii neměla“ bohužel není patch test
Ano, je otravné plánovat barvení dva dny dopředu.
Ano, velká část z nás někdy barvu otevřela a rovnou ji natřela na hlavu.
Ale bezpečnostní doporučení není vytvořené jen proto, aby návod vypadal delší.
Reakce může zahrnovat svědění, zarudnutí, pálení nebo otok. U závažné alergické reakce se mohou objevit i celkové příznaky a v takové situaci je potřeba akutní zdravotní pomoc.
Zvlášť opatrná bys měla být, pokud jsi někdy reagovala na barvu nebo měla takzvané tetování z černé henny, které může obsahovat vysoké množství PPD a zvyšovat riziko pozdější senzibilizace.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Dostává se něco z barvy skutečně do těla?
Ano, malé množství některých chemických složek se může vstřebávat kůží a část expozice může vznikat také vdechováním.
To je běžný princip u mnoha kosmetických produktů a samo o sobě nám ještě neříká, zda je použití nebezpečné.
Důležité je také rozlišovat ženu, která si obarví vlasy několikrát ročně, a kadeřnici, která s barvami pracuje několik hodin téměř každý pracovní den. Jejich úroveň expozice není stejná.
A co rakovina? Tady je potřeba brzdit velké titulky
Tohle je přesně místo, kde se téma velmi snadno změní v clickbait.
American Cancer Society shrnuje výsledky studií osobního používání barev na vlasy jako smíšené. Některé studie našly souvislosti s určitými druhy nádorů, jiné nikoli, a různé produkty se navíc v průběhu desetiletí chemicky měnily.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny IARC hodnotí pracovní expozici kadeřníků a holičů jako pravděpodobně karcinogenní, historicky zejména v souvislosti s daty o rakovině močového měchýře. Naproti tomu osobní používání vlasových barev není podle dostupných důkazů klasifikovatelné z hlediska karcinogenity u lidí.
Přeloženo do normální češtiny: nemáme podklad pro větu „barvení vlasů způsobuje rakovinu“. Zároveň není vědecky poctivé tvrdit, že všechny možné otázky kolem dlouhodobé expozice jsou definitivně uzavřené.
Jak barvit bezpečněji bez toho, abys zahodila všechny barvy do koše?
Čti návod a skutečně ho dodrž. Používej rukavice. Nenechávej barvu působit déle v naději, že „to chytne líp“. Po barvení pokožku dobře opláchni. Nemíchej různé barvicí produkty, pokud to výrobce výslovně neurčuje.
FDA také doporučuje nebarvit vlasy, pokud je pokožka hlavy podrážděná, spálená nebo poškozená, a několik dní před barvením ji agresivně neškrábat ani nedráždit kartáčem. A barvu určenou na vlasy nepoužívej doma na řasy nebo obočí. Opravdu ne.
Takže se máš bát?
Při běžném používání podle návodu není důvod při každém odrostu propadat představě, že sis právě otrávila organismus. Je ale stejně nesmyslné brát vlasovou barvu jako neškodnou marmeládu jen proto, že ji koupíš v drogerii.
Je to chemický kosmetický produkt, který může podráždit kůži, poškodit vlas a u některých lidí vyvolat alergickou reakci.
Rozumný přístup proto není panika. Je to respekt k návodu, vlastní pokožce a faktu, že „dělám to dvacet let“ není totéž jako bezpečnostní protokol. A přesně o tom bude naše nová série. Ne strašit tě tím, co se s tělem děje. Ale konečně ti vysvětlit, co se s ním opravdu děje.
Důležitá poznámka: Vlasové barvy mohou podráždit pokožku nebo vyvolat alergickou reakci, proto vždy dodržuj návod výrobce a doporučený kožní test. Pokud se objeví výrazné pálení, vyrážka, otok nebo jiné neobvyklé příznaky, produkt přestaň používat. Při otoku rtů, jazyka či hrdla, potížích s dýcháním nebo jiné možné závažné alergické reakci volej 155 nebo 112. Pokud jsi dříve reagovala na vlasovou barvu nebo černou hennu, další použití je vhodné konzultovat s dermatologem.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další díly série „Co se s tvým tělem děje, když…“ najdeš na Poudrée.
Zdroje: U.S. Food and Drug Administration – Hair Dyes [1], FDA – Cosmetics Safety Q&A: Hair Dyes [2], American Cancer Society – Hair Dyes and Cancer Risk [3], NHS – Hair dye reactions [4].
