Role, kterou jsme se naučily
Od dětství jsou ženy často vedeny k tomu, aby byly ohleduplné, pečující a vstřícné. Tyto vlastnosti jsou cenné. Problém ale může nastat ve chvíli, kdy se z nich stane jediný způsob, jakým člověk vnímá svou hodnotu. Pak může vzniknout pocit, že být dobrá znamená vždy vyhovět.
Když péče o ostatní vytlačí péči o sebe
Psychologové upozorňují, že dlouhodobé potlačování vlastních potřeb může vést k únavě, frustraci i pocitu, že člověk vlastně ztratil kontakt se sebou samým.
Nejde o nedostatek síly nebo disciplíny. Často jde o naučený vzorec chování, který se v průběhu života stal automatickým.
Rovnováha není sobectví
Nemusíš mít obavu - pokud si dovolíš vystoupit z role pečovatelsky, nezmamená to, že tě okolí bude vnímat jako neochotnou, nebo sebeckou.
V případě zdravě nastavených hranic a zdravého sebevědomí naopak platí, že tak tvé okolí, jako i ty budete vnímat čas pro tebe jako nutnost. Péče o sebe totiž není opakem péče o druhé. Naopak může být jejím základem. Když má člověk energii, prostor a pocit vlastní hodnoty, dokáže být ve vztazích přítomnější a opravdovější.
Mít potřeby není slabost. A někdy může být nejdůležitější krok právě ten, kdy si dovolíš říct: Dnes se postarám také o sebe.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
