Přestaň se sebou mluvit tak, jak bys nikdy nemluvila se svou dobrou kamarádkou
Všimni si, jaký jazyk na sebe používáš, když se ti něco nepovede. Řekla bys tohle někomu, koho máš ráda? Pokud ne, proč to říkáš sobě? Laskavost k sobě začíná u slov – u toho, jaké myšlenky k sobě vysíláš a jaký dialog sama se sebou vedeš ve své hlavě.
Netrestej se za únavu
Únava není selhání. Je to informace. Tělo a hlava ti neříkají „jsi slabá“, ale „potřebuju pauzu“. Poslouchat to není lenost. Je to respekt. A respektovat sama sebe je základem všeho.
Dovol si dělat věci pomaleji
Nemusíš mít všechno hned vyřešené. Nemusíš reagovat okamžitě. Nemusíš běžet jen proto, že ostatní běží. Zpomalit je někdy ta největší laskavost. Tvé bytí potřebuje svoje vlastní tempo – a je úplně v pořádku, pokud je to tempo jiné než tempo tvého okolí. Pamatuj, že každý má svůj rytmus. A vše, co má v tvém životě zůstat, bude s tím tvým osobním rytmem souznít.

ČTĚTE TAKÉ: Proč je pro tebe těžké vypnout, i když máš fyzicky klid
Přestaň se neustále porovnávat
Cizí životy vypadají uceleně hlavně proto, že vidíš jen výřez. Ale jen ty sama znáš celý svůj příběh – i kapitoly, které nikdo jiný nevidí. A to samé platí o příbězích ostatních. Neznáš je celé, nevidíš všechny kapitoly, nevíš, co prožívají uvnitř ani co museli obětovat tomu, jaký život vedou. Proto jakékoli porovnávání nedává smysl. Porovnávání jen bere klid. A klid je mnohem cennější než dojem.
Odpusť si, že nejsi pořád stejná
Některé dny jsi silná. Jiné dny křehká. To neznamená, že jsi nestálá. Znamená to, že jsi živá. Nemusíš si udržovat jednu verzi sebe. Je úplně v pořádku, že se tvoje nálada i pocity mění. To je přirozené.
Přestaň si vyčítat negativní emoce
I když se to může zdát paradoxní, negativní emoce ve své podstatě negativní nejsou. Témata seberozvoje jsou často mylně vykládána tak, že jen když myslíme pozitivně, dokážeme se posouvat dál. To je ale nepochopení duality.
Smutek, podráždění, vztek, přecitlivělost… Nejsou „navíc“. Patří k životu stejně jako radost, nadšení a láska. Jen mají jinou funkci. Jsou signálem – diagnostikou toho, že někde v našem vnitřním systému došlo k chybě a je čas něco opravit. Prvním krokem je emoce přijmout. Být k sobě milá znamená nepřesvědčovat se, že bys měla cítit něco jiného.
Dopřej si radost bez důvodu
Nemusíš si ji zasloužit výkonem. Nemusí mít produktivní výsledek. Radost není odměna „za něco“. Je to potřeba. Udělat si radost klidně každý den je úplně v pořádku. Nemusíš se za to omlouvat. Nemusíš to nikomu vysvětlovat ani obhajovat. Zasloužíš si to už jen tím, že jsi.
Říkej častěji „dneska ne“
Ne jako obranu. Ale jako péči o svůj vnitřní klid. Odmítnout to, co nechceš, nezvládneš nebo co ti vezme víc, než ti dá, neznamená zklamat. Někdy je to jediný způsob, jak zůstat v pohodě.

ČTĚTE TAKÉ: Ticho je nový luxus: proč naše hlava touží po klidu víc než po dokonalosti
Netlač se do nálady, kterou necítíš
Nemusíš být pozitivní. Nemusíš být vděčná. Nemusíš „vidět světlo“. Nemusíš vlastně nic. Stačí být upřímná k sobě. Autenticita je jemnější a léčivější než nucený optimismus. Když si dovolíš prožívat to, co se v tobě opravdu odehrává, dáváš prostor svému já růst.
Všimni si, co ti dělá dobře – a neber to jako samozřejmost
Ticho. Hudba. Káva o samotě. Procházka. Teplá sprcha. To nejsou drobnosti. To jsou kotvy. Laskavost k sobě je v jejich opakování. Zařaď je do svého dne vědomě. Udělej z nich osobní rituál – malý manifest vlídnosti.
Přestaň se trestat za minulá rozhodnutí
Rozhodovala ses s tím, co jsi tehdy měla. S informacemi, silami a zkušenostmi té doby. Zpětná sebekritika nic nespraví. Pochopení ano. Neustálé přemítání minulosti většinou nepřináší úlevu – jen znovu a znovu jitří staré rány.
Zkus si udělat úklid v minulosti. Klidně si piš věci, ke kterým se stále vracíš, a sleduj, v jakých situacích se ty myšlenky objevují. Jakmile něco zapíšeš, hlava dostane signál, že už to nemusí pořád dokola držet. A možná v tom procesu objevíš souvislosti, které byly dlouho skryté.

ČTĚTE TAKÉ: Proč máme pocit, že bychom měly pořád něco zvládat
Buď na sebe hrdá i bez velkých vítězství
Nejen za úspěchy. Ale za to, že vstaneš. Že pokračuješ. Že se snažíš. Každodenní vytrvalost je často větší výkon než jednorázový triumf.
Připomeň si, že nemusíš být dokonalá, aby ses cítila dost dobrá
Nemusíš být lepší verzí sebe sama. Stačí být tou současnou – která si zaslouží klid, respekt a vlídnost. Být k sobě milá není cíl. Je to způsob, jak se sebou žít.
Sebelaskavost není slabost. Je to rozhodnutí nebýt si nejtvrdším kritikem v místnosti. A někdy je to ten největší posun, jaký můžeš udělat.




