Koktavost je zvláštní tím, jak rychle si ji okolí začne vysvětlovat po svém. Nervozita. Málo sebevědomí. Špatný dech. Příliš rychlá řeč. Jenže tak jednoduché to není.
Americká asociace pro řeč, jazyk a sluch ASHA popisuje koktavost jako poruchu plynulosti řeči, která může zahrnovat opakování hlásek a slov, prodlužování zvuků nebo bloky, kdy se člověk snaží mluvit, ale hlas se na chvíli „zasekne“. A stejně důležitá jako samotná řeč může být i námaha, stud, vyhýbání se určitým slovům nebo situacím a strach z reakce okolí.
Emily Blunt: herectví pomohlo, ale příběh nekončí „vyléčila se“
Emily Blunt o koktavosti mluví veřejně už řadu let. Jako dítě měla výrazné potíže a jeden z učitelů ji ve dvanácti letech přemluvil, aby zkusila školní představení a mluvila s přízvukem. Změna hlasu a role jí tehdy umožnila mluvit plynuleji a zkušenost ji přivedla k herectví.
Takový příběh svádí k pohádkovému závěru: koktala, našla divadlo a problém zmizel. Jenže sama Blunt letos v rozhovoru připomněla, že koktavost je něco, s čím se stále potýká. Některé situace jsou obtížnější než jiné a problém se může vracet i u člověka, který na veřejnosti působí naprosto suverénně.
Co vlastně dělá logopedie
Logopedická péče u koktavosti nemá jednu univerzální podobu. ASHA zdůrazňuje, že terapie má být individuální a může pracovat nejen s plynulostí řeči, ale i s napětím, vyhýbavými strategiemi, obavami z mluvení a dopadem koktavosti na každodenní život.
U dítěte může být součástí práce také zapojení rodičů a úprava komunikačního prostředí; u dospělého třeba strategie pro pracovní telefonáty, prezentace nebo situace, kterým se dlouhodobě vyhýbal. Cílem nemusí být za každou cenu dokonale plynulá řeč. Pro některé lidi je důležitější mluvit s menší námahou a strachem a přestat kvůli koktavosti omezovat svůj život.
„Zpomal“ a „nadechni se“ zní logicky. Právě proto to říká skoro každý
Rady zvenčí bývají dobře míněné, ale často míří vedle. ASHA výslovně doporučuje nepřerušovat člověka, který koktá, nedokončovat za něj věty a neříkat mu, aby zpomalil, přestal koktat nebo si nejdřív rozmyslel, co chce říct.
Takové pokyny mohou zvýšit napětí a hlavně vysílají zprávu, že problémem je způsob, jakým člověk mluví, nikoli naše netrpělivost při poslouchání. Prakticky je mnohem užitečnější držet přirozený oční kontakt, nechat druhého domluvit a reagovat na obsah.
Kdy vyhledat odborníka
U malých dětí se v určitém období mohou objevovat běžné neplynulosti, ale pokud rodiče pozorují výrazné bloky, napětí, boj s řečí, zhoršování nebo dítě začne kvůli mluvení projevovat obavy, dává smysl konzultace s klinickým logopedem.
Stejně tak u dospělých není pozdě hledat pomoc jen proto, že s koktavostí žijí roky. Terapie může být zaměřená na konkrétní situace a cíle a nemusí znamenat, že člověk musí „opravit“ svou řeč, aby měl právo mluvit nahlas.
Možná nejdůležitější část terapie se někdy odehrává mimo ordinaci
Koktavost není měřítko inteligence, připravenosti ani profesionality. Emily Blunt je pěkný příklad právě proto, že její práce stojí na hlasu, dialogu a veřejném vystupování — a přesto sama říká, že koktavost z jejího života úplně nezmizela. Logopedie může nabídnout nástroje, ale okolí může nabídnout něco jednoduššího: čas. A někdy je to přesně ta věc, kterou člověk při rozhovoru potřebuje nejvíc.
Text má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani individuální terapii klinického logopeda. Pokud koktavost způsobuje výraznou námahu, úzkost, vyhýbání se komunikaci nebo se u dítěte zhoršuje, je vhodné obrátit se na odborníka.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další články o zdraví, psychice a každodenním životě najdeš na Poudrée.
Zdroje: Stuttering Foundation – A Day of Awareness, A Year of Celebration [1], Stuttering Foundation – How Acting Helped Emily Blunt Find Her Voice [2], ASHA – Stuttering, Cluttering, and Fluency [3], ASHA – The Facts About Stuttering [4].
