Když Augusta a Adeline Van Burenovy 8. září 1916 dorazily do Los Angeles, nebyla jejich cesta jen dobrodružstvím. Byl to argument na dvou kolech.
V létě roku 1916 nasedly dvě sestry v Brooklynu na motocykly a vydaly se na druhý konec Spojených států. Dnes si můžeš představit roadtrip, benzinky, hotely a navigaci, která ti po přehlédnuté odbočce klidně přepočítá trasu. Jenže jejich Amerika vypadala jinak. Velká část cest nebyla zpevněná, déšť měnil silnice v bahno, pouště znamenaly úplně jiný problém a motocykl rozhodně nebyl stroj, který by okolí běžně spojovalo s mladou ženou.
Augusta a Adeline Van Burenovy na tom právě chtěly něco změnit.
„Když to zvládne muž, proč ne žena?“
Spojené státy se připravovaly na možnost vstupu do první světové války. Sestry byly zapojené do hnutí podporujícího připravenost země a přišly s jednoduchým argumentem: ženy by mohly sloužit jako armádní motocyklové kurýrky, a tím uvolnit muže pro jiné vojenské úkoly. Jen bylo potřeba ukázat, že vůbec dokážou těžký motocykl ovládat v náročných podmínkách.
Takže místo dlouhé debaty sedly na dva stroje Indian Powerplus a rozhodly se projet kontinent.
Vyrazily 4. července 1916 z Brooklynu. Na cestě dlouhé zhruba 5 500 mil, tedy kolem 8 850 kilometrů, strávily přibližně dva měsíce a 8. září dorazily do Los Angeles. Později pokračovaly až do San Franciska.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Jejich největším problémem nebylo jen bahno
Na fotografiích mají Augusta a Adeline vysoké kožené boty, jezdecké kalhoty a praktické oblečení inspirované vojenskou uniformou. Dnes na tom není nic zvláštního. V roce 1916 to stačilo k problémům s policií.
Dobové záznamy a muzejní materiály připomínají, že byly během cesty několikrát zadrženy právě kvůli oblečení, které bylo považováno za mužské. Vedle špatných cest, deště a technicky náročného putování tedy řešily i skutečnost, že společnost měla velmi konkrétní představu o tom, co smí mít žena na sobě.
Je na tom něco až absurdně známého. Můžeš projet půl kontinentu na motorce, ale někdo pořád najde čas řešit tvoje kalhoty.
Potom vyjely tam, kam se ženám před nimi nepodařilo
Cestou dorazily také na Pikes Peak v Coloradu, jehož vrchol leží přes 4 300 metrů nad mořem. Podle Springfield Museums se staly prvními ženami, které na vrchol vyjely motorovým vozidlem; tehdejší cesta navíc nebyla pohodlnou asfaltkou, jakou si představíš dnes.
Byl to přesně ten druh důkazu, který chtěly přivézt armádě. Ne fotografii s nápisem „ženy to zvládnou“. Praktický důkaz, že právě zvládly tisíce kilometrů, špatné silnice, počasí, hory i poruchy.
Armádu přesto nepřesvědčily
Sestry dokončí cestu. Generál uznale kývne. Ženy mohou sloužit jako kurýrky a titulky jedou. Realita byla méně uspokojivá. Jejich žádosti o službu armáda odmítla. To ale jejich cestu nezměnilo v neúspěch.
Přinesla jim pozornost médií a stala se součástí širší debaty o schopnostech žen v době, kdy americké ženy stále neměly federálně zaručené volební právo. Jeden z argumentů proti ženskému hlasovacímu právu tehdy souvisel právě s tím, že ženy údajně nenesou stejné občanské povinnosti spojené například s vojenskou službou. Sestry se pokusily ukázat, že překážkou není schopnost žen, ale to, že jim společnost určité role vůbec nedovolí vykonávat.
A jejich život dobrodružstvím neskončil
Po cestě se obě vrátily ke svým životům, ale rozhodně ne k představě, že odteď budou nenápadné.
Adeline později vystudovala práva na New York University a Augusta se věnovala létání a připojila se k organizaci pilotek Ninety-Nines spojené také se jménem Amelie Earhartové. Jejich motocyklový výkon byl později oceněn přijetím do motocyklových síní slávy.
Někdy musíš argument předvést
Na jejich příběhu je něco krásně přímočarého. Někdo tvrdí, že ženy nedokážou jezdit jako armádní kurýři. Dobře. Tak pojedeme z New Yorku do Kalifornie. Je v tom kus drzosti, který zestárl výborně.
Samozřejmě samy nevybojovaly americkým ženám volební právo a jejich cesta nebyla jedinou průkopnickou jízdou žen napříč Amerikou. Před nimi už v roce 1915 absolvovala transkontinentální cestu na motocyklu se sidecarem Effie Hotchkiss se svou matkou Avis. Historie bývá zajímavější právě tehdy, když z ní neuděláme jednoduchou pohádku o jednom prvenství.
Augusta a Adeline ale udělaly něco jiného: proměnily cestu v demonstraci schopnosti. Před 110 lety dojely 8. září do Los Angeles. A jejich vzkaz byl vlastně velmi jednoduchý.
Neříkejte nám, co nezvládneme, dokud jste nás vůbec nenechali to zkusit.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další příběhy výjimečných žen najdeš na Poudree.cz. Zdroje: 1. National Women’s History Museum – Augusta and Adeline Van Buren: womenshistory.org. 2. Motorcycle Hall of Fame – Adeline and Augusta Van Buren: americanmotorcyclist.com/hall-of-fame. 3. Smithsonian Magazine – historie žen, motocyklismu a cesty sester Van Burenových: smithsonianmag.com.
