Björk se špatně popisuje jedním slovem. Hudebnice je pravda, ale nestačí. Vizuální umělkyně? Sama letos protestovala, že jí ten titul úplně nesedí. Technologická experimentátorka? Ano. Člověk hluboce spojený s přírodou? Také.
Dnes slaví 61 let a po čtyřech desetiletích kariéry pořád dělá něco, co je možná důležitější než samotná hudební originalita: odmítá představu, že svět musí být rozdělený na protiklady. Příroda versus technologie. Řemeslo versus počítač. Tradice versus budoucnost. U ní se ty věci potkávají.
„Digitální řemeslnice“
V letošním rozhovoru pro Dazed Björk použila pozoruhodný výraz: digital craftswoman. Digitální řemeslnice. Popisovala desítky let práce s hudebním softwarem Sibelius a způsob, jakým dokáže týdny upravovat aranže do přesných nepravidelností.
Počítač pro ni není automat na tvorbu. Je nástroj. Podobně jako nůž, štětec nebo hudební nástroj.
AI ano, ale ne jedním tlačítkem
Ještě pozoruhodnější je její vztah k umělé inteligenci. Pro vizuální část projektu Nerve Bloom pracovala s AI, ale sama zdůrazňuje, že tým nechtěl jen „zmáčknout tlačítko“ a přijmout první výsledek.
Projekt podle ní vznikal osm měsíců a jednotlivé scény byly opakovaně upravované a vytvářené na míru. Její námitka vůči AI tak není jednoduché ano nebo ne. Spíš otázka: kolik lidského významu do nástroje vložíš?
Technologie jako cesta zpět k nepravidelnosti přírody
To zní paradoxně, ale právě to Björk na technologiích fascinuje. Příroda podle ní není geometricky perfektní. Nejede v pravidelných mřížkách, rovných linkách a vždy stejném rytmu.
Počítač jí umožňuje vytvářet stále složitější nepravidelnosti, které jí připomínají organický svět. Technologie tedy není opak přírody. Může být nástrojem, kterým se k ní člověk snaží přiblížit.
A nad tím vším pořád stojí obyčejná chůze
Nejhezčí kontrast rozhovoru přichází ve chvíli, kdy se Björk ptají, kde dnes hledá naději. Odpověď není nový software. Je to příroda.
Žije u pobřeží v Reykjavíku a snaží se chodit přibližně hodinu obden. Sama to neprezentuje jako léčbu světa, ale jako způsob, jak se vyrovnávat s pocitem izolace, osamělosti a přílišným množstvím telefonu. To je skoro směšně jednoduché vedle umělé inteligence, výstav a digitálních instalací. A právě proto to funguje.
Nemusíš si vybrat jednu identitu
Björk je pozoruhodná i mimo hudbu právě tím, jak dlouho odmítá čisté kategorie. Může být velmi technologická a zároveň chtít chodit podél moře. Může používat AI a zároveň kritizovat její generické výsledky. Může vytvořit digitální instalaci a pořád trvat na tom, že je především hudebnice.
Možná se nemusíme tak rychle rozhodovat ani my. Nemusíš být „analogový člověk“ nebo „tech člověk“. Můžeš milovat papírové knihy a používat ChatGPT.
Pěstovat rajčata a nosit chytré hodinky. Chtít přírodu a zároveň digitální nástroje. Identita nemusí být čistá značka. Naštěstí.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další příběhy inspirativních žen, kultury a života najdeš na Poudrée.
Zdroje: Dazed – Björk on nature, new music and working with AI: ‘I’m a digital craftswoman’ [1], The Reykjavík Grapevine – Björk: “I Have No Ambition To Be A Visual Artist” [2], AP – Celebrity birthdays for the week of Nov. 15–21 [3].







