Některé hračky jsme nepřestaly milovat. Jen jsme je odložily někam mezi dětství a první účet za elektřinu. Dnes můžeš bez mrknutí oka vyhodit kabelku, kterou jsi koupila před třemi lety, ale kdyby ti někdo oznámil, že právě našel na půdě tvého starého plyšového medvěda a hodlá ho vyhodit, okamžitě se v tobě probudí právník, historik i ozbrojená ochranka kulturní památky.
Hračky z dětství jsou zvláštní. Objektivně jde často o kus plastu nebo chlupaté látky, ale stačí jeden pohled a nepamatuješ si jen předmět. Pamatuješ si pokoj, kamarádku, prázdniny u babičky a přesvědčení, že největším problémem života je fakt, že sestřenice má hezčí Barbie než ty.
Mončičák: roztomilá chlupatá bytost, kterou chtěl skoro každý
Mončičák byl přesně ten typ hračky, který nepotřeboval žádný složitý příběh. Chlupaté tělo, plastový obličej a palec, který si mohl strčit do pusy, úplně stačily k tomu, aby se z něj stal člen domácnosti.
Měl vlastní místo v posteli, jel s tebou na dovolenou a jednoho dne sis možná zkusila ostříhat jeho chlupy, protože jsi měla velmi specifickou představu o moderním účesu. Nedopadlo to dobře.
Barbie: první byt, první šatník a první komplikované vztahy
Barbie měla všechno dřív než my. Auto, šaty na každou příležitost, kariéru a v lepším případě i dům, který zabíral polovinu pokoje. Jen Ken často představoval problém.
Možná jsi měla jednoho, možná žádného, takže všechny Barbie v domácnosti sdílely jediného muže v poněkud progresivním uspořádání, které nikdo z dospělých příliš nekomentoval. A zatímco dnes řešíš kapsulový šatník, tehdy jsi byla schopná převlékat jednu panenku čtyřicet minut, protože její návštěva plastové kuchyně evidentně vyžadovala večerní róbu.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Céčka: měna, společenský status a důvod k tvrdému vyjednávání
Dnes máš internetové bankovnictví. Tehdy jsi měla sáček céček. Barevné plastové dílky měly zvláštní schopnost proměnit školní chodbu v burzu. Některé barvy byly žádanější, průhledné kusy mohly mít vyšší hodnotu a výměna probíhala s vážností, kterou dnes rezervuješ pro hypotéku.
A pak existovala ta mimořádně bolestivá chvíle, kdy sis myslela, že jsi právě uzavřela skvělý obchod, a kamarádka ti oznámila, že ten kus byl vlastně úplně běžný. První lekce trhu.
Igráček: človíček, který zvládal všechna povolání, aniž by si stěžoval na vyhoření
Igráček mohl být hasič, doktor, kuchař nebo opravář a nepotřeboval k tomu LinkedIn.
Malé plastové figurky měly kouzlo hlavně v tom, že sis kolem nich musela většinu světa vymyslet. Krabička se proměnila v dům, deka v krajinu a mezera mezi dvěma skříněmi v místo, kam se nikdo rozumný nesměl vydat bez záchranné výpravy. Fantazie měla tehdy mimochodem velmi dobrý grafický procesor.
Tamagotchi: první bytost, která ti dala pocítit rodičovskou vinu
Píp. Má hlad. Píp. Potřebuje pozornost. Píp. Ty jsi ve škole a začínáš tušit, že rodičovství bude možná náročnější, než sis myslela.
Tamagotchi bylo digitální vajíčko s mimořádným talentem vyvolat pocit zodpovědnosti za několik černých pixelů. A pokud ti během školního dne zemřelo, prožívala jsi smutek, který byl vzhledem k technologické úrovni zařízení překvapivě autentický.
My Little Pony: protože jeden barevný kůň pochopitelně nestačil
Měl barevnou hřívu, malé znamení na boku a potřeboval účes. To už bylo dost důvodů. Koníci se česali, stěhovali, vdávali, hádali a účastnili společenských událostí, o kterých výrobce pravděpodobně neměl nejmenší tušení.
A stejně jako u Barbie platilo, že oficiální příběh byl jen velmi orientační doporučení. Skutečný seriál sis psala sama.
Plyšák, který neměl značku, ale byl nejdůležitější
A pak byla hračka, která možná nestojí v žádném seznamu ikonických značek. Ošoupaný medvěd. Králík s jedním uchem. Pes, který po letech přestal připomínat jakýkoli známý živočišný druh. Objektivně byl nejméně hodnotný. Pro tebe měl cenu všeho.
Právě takové hračky nejlépe vysvětlují, proč nás retro věci zasahují tak silně. Nevzpomínáš si na produkt. Vzpomínáš si, kdo jsi byla, když jsi ho držela.
Dospělost je zvláštní hlavně tím, co si můžeš koupit a už to nepotřebuješ
Dnes by sis teoreticky mohla koupit skoro všechny hračky, po kterých jsi tehdy toužila. Nemusíš čekat na narozeniny, přesvědčovat rodiče ani doufat, že pod stromečkem bude přesně ta Barbie. Jenže už by to nebylo stejné.
Protože část jejich kouzla nebyla schovaná v plastu. Byla v době, kdy sobotní ráno trvalo nekonečně dlouho, pokoj mohl být celý svět a odpoledne s nejlepší kamarádkou nepotřebovalo žádný program.
Možná právě proto nás starý Mončičák dokáže dojmout víc než spousta dospělých věcí, které stojí stokrát tolik. Na pár vteřin totiž nevidíš hračku. Vidíš své detství.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další nostalgii, kulturu a vzpomínky na dětství najdeš na Poudree.cz. Zdroje: 1. Sekiguchi – Monchhichi, historie značky: monchhichi.eu. 2. Mattel – Barbie: historie značky a panenky: corporate.mattel.com – Barbie. 3. Bandai – Tamagotchi: tamagotchi-official.com.
