Nejdřív existoval hlas
Julie Andrews se narodila 1. října 1935 a zpívala profesionálně už jako velmi mladá. Její mimořádný rozsah ji dostal z britských pódií na Broadway a později do Hollywoodu, kde během několika let vznikly dvě role, které by jednomu člověku stačily na celé kulturní dědictví.
Za filmový debut v Mary Poppins získala Oscara a o rok později přišel The Sound of Music. Následovaly další muzikály, divadlo a Victor/Victoria, ve kterém dokázala využít hlas, eleganci i smysl pro ironii úplně jiným způsobem než v rodinných klasikách.
Zpěv nebyl vedlejší součást její práce. Byl jedním ze základních nástrojů, na kterých byla postavená celá její profesionální identita.
V roce 1997 měla být operace řešením
Během broadwayského uvádění Victor/Victoria začala mít Andrews problémy s hlasivkami. V roce 1997 podstoupila operaci kvůli lézi na hlasivkách s představou, že zákrok problém vyřeší a zpěv se vrátí.
Výsledek byl úplně jiný. Po operaci zůstaly hlasivky poškozené a její někdejší pěvecký rozsah se nevrátil. Andrews později opakovaně mluvila o tom, jak zásadní ztráta to pro ni byla, a označila ji za největší zklamání svého života. Když člověk ztratí něco, co používal od dětství a co mu zároveň vytvořilo kariéru, fráze „najdi si nový směr“ zní poněkud méně motivačně než na hrníčku.
JULIA ANDREWS A RUCHARD BURTON VE FILMU CAMEROT Z ROKU 1961, FOTO PICRYL
Nejdřív čekala, že se hlas vrátí
Nějakou dobu doufala, že je změna dočasná. Pokoušela se o hlasovou rehabilitaci a další odbornou pomoc, ale rozsah, na kterém stály její slavné muzikálové role, už obnovit nešlo.
Ztráta hlasu pro ni nebyla jen profesní komplikace. Zpěv byl způsob komunikace, který používala téměř celý život, a najednou se musela smířit s tím, že některé věci už nebude schopná udělat stejně. Později ale sama popsala důležitý posun: musela přijmout, že hlas nebyl všechno, z čeho se skládala. A tím vlastně začala druhá kariéra Julie Andrews.
Když nemůžeš zpívat, pořád můžeš používat hlas jinak
Ironie je téměř dokonalá. Andrews přišla o svůj legendární pěvecký hlas, ale její mluvený hlas zůstal natolik charakteristický, že se stal důležitou součástí další profesní etapy.
Objevila se v Deníku princezny, namluvila královnu Lillian v sérii Shrek, propůjčila hlas postavě v Aquamanovi a mladší publikum ji zná také jako Lady Whistledown z Bridgertonu. Její hlas už nedělá to, co v Mary Poppins, ale pořád dokáže během několika sekund vytvořit autoritu, eleganci a lehce potutelný odstup. To je docela krásná kariérní paradoxní tečka. Nástroj se změnil, ale rozpoznatelnost nezmizela.
JULIA ANDREWS A REX HARRISON V PŘEDSTAVENÍ MY FAIR LADY V ROCE 1957, FOTO PICRYL
Otevřely se i dveře, které se zpěvem nesouvisely
Andrews se zároveň stále více věnovala psaní. Spolu se svou dcerou Emmou Walton Hamilton vytvořila řadu dětských knih a po ztrátě zpěvu právě tato spolupráce dostala v jejím životě větší prostor.
Nezůstala ani pouze před kamerou. Vrátila se k divadlu z jiné strany a v roce 2016 například režírovala australskou inscenaci My Fair Lady, tedy muzikálu, ve kterém kdysi na Broadwayi hrála Elizu Doolittlovou. Člověk, kterému se zavřela jedna z největších profesních možností, se tedy k vlastní minulosti nemusel vracet tak, že ji napodobil. Mohl ji předat dál.
Reinvence nemusí být triumfální
Příběhy o změně kariéry často milují jednu konkrétní strukturu. Něco se pokazí, hrdinka najde novou cestu a nakonec zjistí, že původní ztráta byla vlastně dar.
U Julie Andrews by to byla příliš jednoduchá verze. Sama nikdy nepředstírala, že je ráda, že o zpěv přišla. Ztráta zůstala ztrátou, i když po ní vzniklo něco dalšího. Možná právě proto je ten příběh zajímavější. Člověk nemusí zpětně prohlásit bolestivou věc za požehnání, aby se z ní dokázal posunout dál.
V 91 letech už její kariéru nedefinuje jediný zvuk
Mary Poppins, Maria von Trapp a Eliza Doolittle samozřejmě zůstávají součástí Julie Andrews. Jenže vedle nich dnes stojí herečka, spisovatelka, režisérka, dabérka a vypravěčka, jejíž práce překlenula několik generací publika.
Možná právě to je na její druhé kariéře nejhezčí. Nepodařilo se jí získat zpět přesně to, co ztratila, a přesto našla způsob, jak nepřestat být sama sebou.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další články o ženách, kariéře a životních změnách, které člověka donutí přepsat původní plán, najdeš na Poudrée.
Zdroje: Biography – Julie Andrews Had Surgery to Fix a ‘Weak Spot’ on Her Vocal Cords and Lost Her Singing Voice [1], The Guardian – Julie Andrews: ‘My biggest disappointment? Losing my singing voice’ [2], Biography – Julie Andrews [3].
