Sedmý listopad není jen datum narození slavné vědkyně
Marie Curie se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě jako Maria Skłodowska. Její životopis bývá vyprávěný jako triumf génia navzdory době, která ženám nepřála. Je to pravda, ale po více než sto letech už zní skoro jako povinná školní věta.
Mnohem výmluvnější je podívat se na chvíli, kdy už Curie žádné uznání dokazovat nemusela. Nobelovu cenu za fyziku měla od roku 1903, vedla vlastní výzkum, přednášela na Sorbonně a patřila mezi nejznámější vědce Evropy. A přesto se v roce 1911 během několika týdnů ukázalo, jak rychle může veřejná debata přestat řešit práci ženy a začít pitvat její soukromý život.
Rok 1911 začal porážkou a pokračoval útokem
V lednu 1911 se Curie ucházela o místo ve Francouzské akademii věd. Prohrála velmi těsně. Nobelova nadace při popisu tehdejších událostí připomíná atmosféru plnou předsudků vůči ženám, xenofobie a také antisemitských nálad, přestože Curie byla Polka a katolička.
Na podzim přišla druhá rána. Francouzský tisk začal psát o jejím vztahu s fyzikem Paulem Langevinem, bývalým žákem jejího zesnulého manžela Pierra. Langevin měl dlouhodobé manželské problémy a žil odděleně od své ženy. Curie byla v novinách vykreslována jako cizinka, která přišla rozbít francouzskou rodinu.
Soukromý příběh se během několika dní změnil ve veřejné představení.
Dopisy skončily v novinách
Situace eskalovala, když byly z Langevinova bytu odcizeny dopisy a jejich části se dostaly do tisku. Jejich autenticita nebyla tehdy jednoznačně prokázána a Curie ani Langevin veřejně svůj vztah nevysvětlovali. Pro část tisku to ale nebylo podstatné.
Na titulních stranách se řešilo, zda může Curie dál působit na Sorbonně, její původ i morálka. Smithsonian připomíná, že noviny její pověst rozebíraly právě ve chvíli, kdy měla přicházet úplně jiná zpráva: Nobelova cena za chemii za práci na radiu a poloniu.
Představ si dnešní kombinaci vědecké ceny, uniklých soukromých zpráv, bulváru a sociálních sítí. Mechanismus by nám byl až nepříjemně povědomý.
Ze Stockholmu přišlo: možná raději nejezděte
Skandál došel až do Švédska. Svante Arrhenius, člen Švédské akademie věd a sám držitel Nobelovy ceny, Curie napsal, že by vzhledem k situaci měla oznámit, že na slavnostní předání nepřijede, a cenu nepřijímat, dokud se obvinění kolem aféry nevyjasní.
Curie odpověděla způsobem, který je možná výmluvnější než jakýkoli motivační citát, který jsme jí později připsali. Odmítla princip, podle něhož by hodnota vědecké práce měla být ovlivněna pomluvami týkajícími se soukromého života vědce.
Jinými slovy: cenu dostala za radium a polonium. Ne za to, zda francouzské noviny schvalují její milostný život.
Do Stockholmu odjela
Marie Curie si pro Nobelovu cenu skutečně přijela. Dne 10. prosince 1911 ji převzala osobně a ve své nobelovské přednášce mluvila o radiu, chemii a vědě.
Neznamená to, že skandál prostě setřásla a šla dál. Nobelova nadace popisuje, že byla pod obrovským tlakem a její přátelé se báli o její zdraví. Krátce poté se její zdravotní stav skutečně zhoršil.
Právě proto není potřeba z ní vyrábět neprůstřelnou superhrdinku. Odvaha někdy nevypadá tak, že tě nic nezraní. Vypadá tak, že tě to zraní a přesto odmítneš přijmout pravidlo, podle kterého se tvoje práce stává méně hodnotnou kvůli tomu, co si svět myslí o tvém soukromí.
A to je možná nejdůležitější část jejího odkazu
Marie Curie zůstává jediným člověkem, který získal Nobelovy ceny ve dvou různých přírodovědných oborech – fyzice a chemii. To je fakt, který se učí ve škole.
Příběh roku 1911 ale říká něco jiného. Ani absolutní profesní úspěch nezaručuje, že společnost nebude ženu hodnotit podle úplně jiného metru. A zároveň ukazuje, že není povinností člověka předat cizím lidem právo rozhodovat, zda jeho soukromí ruší platnost jeho práce.
To už není příběh o tom, že „žena dokázala dělat vědu“. Je to příběh o hranici, kterou Marie Curie odmítla nechat posunout.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další příběhy silných žen, které odmítly žít podle cizích pravidel, najdeš na Poudrée.
Zdroje: NobelPrize.org – Marie and Pierre Curie and the discovery of polonium and radium [1], NobelPrize.org – Marie Curie, Women Who Changed Science [2], Smithsonian Magazine – Madame Curie's Passion [3].
