AKTUALIZOVÁNO (11/2025): Ve tři ráno si přehráváš rozhovor z minulého týdne. Přemýšlíš, jestli jsi to slovo použila správně. Jestli ses neměla víc usmát. A co když si dotyčný myslí, že jsi úplně neschopná? Možná to znáš.
Overthinking – myšlenkový vír, který začíná nevinně a končí únavou, úzkostí a neschopností pohnout se dál.
🧠 Co se děje v hlavě, když přemýšlíme příliš
Psycholožka Dr. Susan Nolen-Hoeksema popsala overthinking jako opakující se negativní myšlenkové smyčky, které nevedou k řešení, ale k další frustraci. V mozku se přitom rozsvěcí poplašné centrum – amygdala – a prefrontální kortex se snaží situaci logicky analyzovat. Jenže místo úlevy vzniká mentální smyčka, která jede pořád dokola.
Novější výzkumy (např. University of Michigan, 2024) navíc ukazují, že chronické přemýšlení mění aktivitu nervové sítě tzv. default mode network – tedy té části mozku, která je aktivní, když odpočíváme. Mozek pak nedokáže „vypnout“, ani když spíme. Výsledkem je emoční únava, podrážděnost, nespavost a rozhodovací paralýza.
💋 Proč je to ženská disciplína
Částečně za to může výchova – ženy bývají vedeny k větší sebereflexi, empatii i potřebě „nezklamat“. Přemýšlení se tak snadno zvrhne v sebekritiku a nutkání být dokonalá.
K tomu přidej hormonální cyklus, multitasking a společenský tlak na výkon… a vzniká dokonalá bouře.
Podle dat z Harvard Medical School jsou ženy až dvakrát náchylnější k ruminaci než muži – nejen kvůli biologii, ale i díky kulturním očekáváním, že by měly být „citlivější a zodpovědnější“. Jenže právě tato citlivost se v chronickém stresu obrací proti nim.
🔄 Jak zkrotit přemýšlecí karusel
1. Dostaň to ven
Napiš si, co tě trápí – ideálně rukou na papír. Výzkumy z University of Chicago potvrzují, že ruční psaní zpomaluje mentální tempo a pomáhá oddělit fakta od domněnek.
Tomuto cvičení se říká brain dump – doslova „vysypání mozku“ – a funguje překvapivě dobře.
2. Dej myšlenkám časový limit
Stanov si pravidlo:„Budu o tom přemýšlet 15 minut – pak to pustím.“
Mozek i tělo lépe fungují, když mají mantinely a jasný konec. Stejně jako pracovní meetingy, i mentální debaty potřebují časový rámec.
3. Hýbej se
Fyzická aktivita zvyšuje hladinu serotoninu a snižuje stresový hormon kortizol.
Nejde o maraton, ale o pohyb, který „vyčistí hlavu“ – třeba svižná chůze, tanec nebo jóga. Jedna procházka často zvládne víc než hodina přemýšlení.
4. Sdílej s někým, kdo tě nechce zachraňovat
Někdy nepotřebujeme radu, ale jen slyšet vlastní myšlenky nahlas. Vyber si člověka, který tě umí poslouchat bez hodnocení.
Studie z University of Cambridge potvrzuje, že už pouhé vyslovení obav pomáhá mozku snížit aktivaci stresové reakce.
5. Trénuj přítomnost
Mindfulness, meditace nebo jen vědomé mytí nádobí. Cokoliv, co tě vrací do těla a do okamžiku, snižuje prostor pro mentální spirály.
Zkus jednoduché cvičení:
Soustřeď se na tři věci, které právě teď vidíš, dvě, které slyšíš, a jednu, kterou cítíš.
Mozek se tak přepne z „analytického“ do smyslového režimu – a zastaví přetížení myšlenkami.
🌫️ Když to nepřestává
Chronický overthinking může být příznakem úzkostných poruch, OCD nebo deprese.
Pokud tě zahlcuje denně, bere ti spánek a chuť do života, obrať se na terapeuta.
Mozek se dá „přeučit“ – často pomocí kognitivně-behaviorální terapie nebo práce s tělem (např. somatické techniky).
Pamatuj: přemýšlení má smysl. Ale ne, pokud tě ničí.
💌 Shrnutí pro duševní klid
Overthinking je jako běh na běžícím pásu – vyčerpá tě, ale nikam tě neposune.
Zpomal, dýchej a připomeň si, že ticho v hlavě není prázdnota. Je to prostor, ve kterém se můžeš znovu nadechnout.
❣️ Redakční poznámka: Informace v tomto článku slouží ke vzdělávání a inspiraci, nikoli jako náhrada odborného lékařského posouzení. Každé tělo i mysl jsou jiné – pokud tě přemýšlení zahlcuje, vyhledej podporu terapeuta.
Použité zdroje: Redonline.co.uk, Apa.org, Health Harvard, Berkeley, Psychology Today, NCBI