Neznamená to, že jsi slabší. Jen žiješ v období, kdy má tvoje psychika mnohem méně energie na filtraci světa. Zima nás totiž nedělá unavenými jen fyzicky, ale i vnitřně.
Když tě rozhodí něco, co by se ti v létě ani nedotklo
Je zvláštní pozorovat, jak se člověk během roku mění. V létě jsme otevřenější, lehčí, odolnější. Ale jakmile přijdou krátké dny, chlad a monotónní světlo, citlivost se hlásí o slovo.
Říkáme si, že bychom „měli být v pohodě“. Že je to „jen zima“. Ale zima není jen o teplotě. Zima má jiný rytmus. A tělo i psychika na něj reagují způsobem, který nemáme úplně pod kontrolou.
Tady je šest důvodů, proč jsme v zimě zranitelnější — a proč je to v pořádku.
💗 1) Méně světla = méně energie na emoční filtraci
V zimě trávíme většinu času ve světle, které je slabé, studené a rychle mizí. To má přímý vliv na náš mozek, konkrétně na:
produkci serotoninu,
stabilitu cirkadiánního rytmu,
schopnost soustředění.
A když má mozek méně energie, šetří.
Filtrace „nepodstatných“ emocí je právě jedna z funkcí, které vypíná jako první. Proto tě v zimě může rozhodit i věc, kterou bys v září přešla se smíchem.
💗 2) Studené počasí mění dech a tělo je ve „stahovacím režimu“
Chlad nás fyzicky stahuje — ramena jdou k uším, svaly se stáhnou, dech je kratší. A krátký dech = méně kyslíku = vyšší nervová citlivost.
Tělo, které je stažené zimou, reaguje na stres rychleji. A když reaguje tělo, reagují i emoce. To není slabost. To je fyziologie.
💗 3) Nedostatek barev vyčerpává psychiku víc, než si uvědomujeme
V létě jsme obklopené intenzivními barvami: zelená, modrá, zlatá, růžová. Zima je naopak monochromatická — šedá, černá, tmavá modrá, hnědá.
Mozek přitom barvy nepotřebuje jen „pro radost“. Nemá-li vizuální stimulaci, pracuje víc s představivostí a minulostí. A tam často leží i dávné nejistoty.
Proto býváme v zimě víc nostalgické, přemýšlivé a citlivé k detailům.
💗 4) Společenský tlak je v zimě silnější než v létě
Zima není jen o počasí. Je to období se silnějšími očekáváními: rodinné rituály, Vánoce, konec roku, bilancování, více času doma, méně prostoru pro sebe. To všechno vytváří mikrostresy, které se sčítají.
Když máš pocit, že „to nezvládáš jako ostatní“, není to pravda. Jen jsi v období, kdy se vyžaduje příliš mnoho — a ty to všechno vnímáš.
💗 5) Hormony reagují na zimu jinak než na teplo
Nemluvíme o dramatických hormonálních výkyvech, ale o jemném posunu, který je běžný:
více ghrelinu (hladový hormon → větší výkyvy nálad)
méně dopaminu (motivace, chuť něco dělat)
tělo drží tuk → pocit těžkosti
menší spontánnost → menší radost
Výsledek? Citlivost se zvyšuje. Ne proto, že bys byla „přecitlivělá“. Ale protože tělo šetří energii na základní funkce — ne na emoční stabilitu.
💗 6) V zimě jsme víc samy se sebou — a to není vždy snadné
Méně venkovních aktivit, méně sociálních setkání, více času doma. A když jsi sama se sebou, slyšíš i věci, které jindy přehlušíme: obavy, pocity, smutek, malé nejistoty, tušení změn.
Zima nás přirozeně vede dovnitř — do hlavy, do emocí, do ticha. A tam bývá někdy hlučněji než venku.
💗 5 jemných způsobů, jak se ochránit (bez velkých změn)
✔️ 10 minut denně venku - za světla – i když je opravdu zima
✔️ teplé nápoje (tělo se uvolní → emoce se zklidní)
✔️ jemné světlo doma (žluté, ne studené)
✔️ jedna malá radost denně (květina, parfém, hudba)
✔️ žádné vynucené výkony – zpomalit je v zimě normální
💗 FAQ
🩷 Proč mě v zimě rozhodí drobnosti?
Protože mozek pracuje s menší dávkou energie a méně filtruje. Reaguješ, protože jsi člověk — ne proto, že jsi „špatná“.
🩷 Je normální mít v zimě víc úzkostí?
Ano. Nedostatek světla i barvy zvyšují vnitřní napětí.
🩷 Jak se dá citlivost zjemnit?
Teplo, světlo, pravidelné jídlo, pomalý dech a minimum přetížení.
🩷 Proč to má každá žena jinak?
Citlivost je kombinace spánku, osobnosti, hormonů i prostředí. Neexistuje správně či špatně.