Prestižní časopis BMJ Nutrition totiž stáhl slavnou studii, na které celý humbuk stál. Celý "octový zázrak" se ukázal být postavený na vratkých datech, chybách a pravděpodobné manipulaci. Co se vlastně stalo a jaká je pravda o tomto oblíbeném elixíru?
Zázrak z Libanonu: Takto se zrodil octový mýtus
V březnu 2024 zveřejnili vědci z Libanonu studii, která slibovala jednoduchou cestu k vysněné váze. Sto dvacet mladých lidí s nadváhou nebo obezitou pilo po dobu dvanácti týdnů různé dávky jablečného octu. Kontrolní skupina dostávala placebo.
Po třech měsících účastníci údajně zhubli až osm kilogramů, zlepšily se jim hodnoty cholesterolu, cukru i triglyceridů v krvi. Novinové titulky zněly nadšeně a sociální sítě se zaplnily tipy na „zázračný detox“.
Proč podobné studie tolik táhnou? Protože nabízejí jednoduché řešení složitého problému. Hubnutí je náročné a vyžaduje disciplínu – láhev octa naopak vypadá jako snadný hack. Přidejte k tomu marketing wellness značek a pár virálních videí a nový trend je na světě.
Podvod ve vědě? Proč prestižní časopis studii STÁHL
Krátce po publikaci se ozvali kritičtí odborníci. Nezávislí statistici upozornili na zvláštní číselné hodnoty a nemožnost výsledky zopakovat. Zjistilo se, že rozdělení účastníků do skupin nebylo opravdu náhodné, v datech se objevily „nepravděpodobné hodnoty“ a navíc chyběla povinná předregistrace experimentu – klíčový krok, který chrání před manipulací s výsledky.
Nakonec se do věci vložilo samotné vydavatelství BMJ. Po důkladném auditu vyšlo najevo, že studie nesplnila základní vědecké standardy. Autoři se hájili „úmyslnou chybou při exportu dat“, ale museli souhlasit se stažením své práce. Redakce BMJ vydala jasné doporučení: „Novináři ani veřejnost by se na závěry této studie už neměli odvolávat.“
Tento krok může působit zklamání, ale ve skutečnosti ukazuje, že věda má vlastní mechanismy sebekontroly. Když se zjistí chyba, prestižní časopisy ji umí přiznat a napravit – i když to trvá déle, než by si veřejnost přála.
Stop mýtům: Co jablečný ocet VÁŽNĚ nedělá
Realita je prostá:
Jablečný ocet není elixír na spalování tuků.
Neurychluje metabolismus,
neodplavuje toxiny
nepřidává do těla zásadní minerály. Jak vysvětluje australská nutriční poradkyně Rosemary Stanton, často se tvrdí, že obsahuje velké množství draslíku, vápníku nebo hořčíku – „ale to není pravda v množství, které by mělo reálný vliv“.
To ovšem neznamená, že je zcela bez užitku. Některé studie naznačují, že může mírně snížit glykemický index jídel a díky kyselině octové má antibakteriální účinky. Tyto efekty jsou ale velmi mírné a rozhodně z nich nelze udělat dietní strategii.
Když kyselost škodí
Kromě toho má módní popíjení octa i stinné stránky. Kyselina octová může narušovat zubní sklovinu a při častém užívání vyvolat citlivost či kazivost zubů. Lidé s refluxem nebo citlivým žaludkem mohou pocítit pálení žáhy či podráždění.
Pokud se rozhodnete jablečný ocet přesto používat jako doplněk:
vždy ho řeďte vodou (alespoň 1 lžíce na 200 ml vody),
nepijte ho nalačno,
po vypití si vypláchněte ústa vodou, aby kyselina nezůstala na sklovině.
Žádná lahvička octa vám sama o sobě nepomůže k vysněné váze. Trvalé hubnutí zůstává kombinací vyváženého jídelníčku, pravidelného pohybu, kvalitního spánku a trpělivosti. Pokud narazíte na podobně lákavé tvrzení o „zázračném doplňku“, zkontrolujte, zda studie byla publikována v recenzovaném časopise, měla dostatečný počet účastníků a jasně popsanou metodologii.
„Krása a zdraví nezačínají v lahvičce, ale v hlavě – a u dlouhodobých návyků, ne u rychlých a kyselých zázraků z TikToku.“
Zdroje: BMJ.com, France24, BBC, Health.Harvard,
