Nocebo efekt nastává tehdy, když pacient pocítí negativní účinky léku nebo terapie jen proto, že je očekává. Jinými slovy: pokud si myslíme, že nám léčba uškodí, tělo na to může zareagovat skutečnými symptomy – od bolestí hlavy po nevolnost.
Jak funguje mozek, když čekáme bolest
Vědci z University of Sydney vysvětlují, že nocebo efekt souvisí s chemickými procesy v mozku. Negativní očekávání aktivuje oblasti mozku spojené s úzkostí a bolestí, což může vést k uvolnění stresových hormonů. Ty pak skutečně vyvolají nepříjemné pocity.
Příklady z praxe
Pacienti, kterým lékař sdělí všechny možné vedlejší účinky léku, je často začnou opravdu pociťovat – i když dostali placebo.
V klinických studiích až 20 % účastníků hlásí vedlejší účinky, i když dostali neúčinnou látku.
Nocebo se objevuje i u očkování – lidé očekávající silné reakce je častěji skutečně mají.
V Česku se fenomén nocebo projevil například během očkování proti covidu-19. Studie publikovaná v časopise JAMA ukázala, že značná část hlášených vedlejších účinků po první dávce vakcíny byla způsobena právě nocebem – tedy očekáváním negativní reakce. To ukazuje, jak silně mysl ovlivňuje tělo i v moderní medicíně.
Proč na tom záleží
Nocebo efekt není jen kuriozita. Má zásadní dopad na zdravotní péči – pokud pacienti očekávají komplikace, léčba může být méně účinná a jejich stav se může zhoršit. Proto se stále více diskutuje o tom, jak mají lékaři sdělovat vedlejší účinky, aby pacienty chránili, ale zároveň je zbytečně nevyděsili.
Víra může léčit – ale i škodit. A pochopení tohoto jevu je klíčem k tomu, jak efektivněji léčit i předcházet nemocem. Příště, až budete číst příbalový leták, zkuste si připomenout: očekávání je mocný nástroj – a může pracovat jak pro vás, tak proti vám.
Zdroje: Sydney.edu, JamaNetwork, Health Harvard, FrontierSin, Science Direct