Jenže místo úlevy někde uvnitř čekáš, kdy přijde obrat. Kdy se odtáhne, zmizí nebo ukáže druhou tvář. Pokud jsi dlouho žila ve vztazích plných nejistoty, může zdravý klid působit skoro stejně podezřele jako ticho před bouřkou.
Sedíte spolu večer na gauči, všechno je v pořádku a právě to tě znervózňuje. Nepohádali jste se. Nezmizel na dva dny. Nečteš mezi řádky jeho zpráv a nemusíš hádat, jestli je naštvaný. Přesto máš v hlavě zvláštní očekávání: tak kdy to přijde?
Když jsi dlouho zvyklá na chaos, klid může působit nezvykle
Některé vztahy tě naučí být pořád ve střehu. Jednou je druhý člověk velmi blízko, druhý den chladný. Někdy ti dává pocit, že jsi nejdůležitější žena na světě, a potom celé hodiny nevíš, co se děje.
Mozek si na tu proměnlivost zvykne. Sleduješ tón zpráv, výraz obličeje, dobu odezvy a drobné signály, které by mohly znamenat problém. Když potom přijde někdo předvídatelný, část tebe může mít pocit, že něco chybí.
„Není tam jiskra" někdy znamená „nejsem nervózní"
Tohle neplatí vždy a rozhodně není potřeba přesvědčovat se do vztahu, ve kterém přitažlivost opravdu necítíš. Jenže někdy si nervozitu spleteme s chemií. Člověk, který je nedostupný, tě zaměstnává. Přemýšlíš, jestli napíše, co si myslí a jestli má vůbec zájem. Člověk, který ti zájem dává jasně najevo, ti podobný materiál pro mentální detektivku neposkytuje.
A najednou je všechno trochu… klidné. Pokud jsi byla dlouho zvyklá na vztahový adrenalin, může to působit téměř nudně.
Bezpečí není totéž jako nuda
Bezpečný vztah samozřejmě neznamená, že se nikdy nepohádáte nebo že vedle sebe budete sedět třicet let a mírně se usmívat. Znamená spíš, že konflikt neohrožuje samotnou existenci vztahu pokaždé, když přijde.
Můžeš říct, že tě něco štve, aniž by druhý na tři dny zmizel. Můžeš mít špatnou náladu, aniž bys musela druhého ujišťovat, že ho neopouštíš. A pokud něco slíbí, většinou to udělá. To možná nevytváří horskou dráhu. Zato se v tom překvapivě dobře žije.
Strach může přijít právě ve chvíli, kdy máš co ztratit
Někdy se za čekáním na katastrofu neschovává minulý vztah, ale obyčejná zranitelnost. Je ti dobře. Začínáš se opravdu připoutávat. A právě proto začíná být děsivé, že by to mohlo skončit.
Mozek má velmi kreativní způsob, jak nás před bolestí chránit: začne ji očekávat dopředu. Když si řekneš, že se to stejně pokazí, můžeš mít pocit, že případný konec nebude tak překvapivý. Jenže výsledkem je, že část bolesti prožíváš ještě v době, kdy se nic špatného neděje.
Nemusíš si důvěru poručit
Pokud máš za sebou vztah, ve kterém byla důvěra opakovaně narušená, není realistické očekávat, že vedle dalšího člověka okamžitě vypneš všechny alarmy. Důvěra se často skládá z malých opakování.
Řekl, že přijde, a přišel. Řekla jsi něco citlivého a nepoužil to později proti tobě. Pohádali jste se a druhý den jste pořád oba tady. Jedna zkušenost sama o sobě nic nedokáže. Desítky podobných zkušeností už mohou začít přepisovat očekávání.
Nečekej na důkaz, že sis klid nezasloužila
Možná se ten vztah jednou pokazí. Žádný článek ti nezaručí, že člověk, kterého dnes miluješ, bude vedle tebe za dvacet let. Ale pokud dnes všechno funguje, nemusíš každý dobrý den používat k přípravě na špatný.
Můžeš prostě sedět na gauči s člověkem, který se k tobě chová dobře, a dovolit si chvíli nepátrat po problému. Ne proto, že jsi naivní. Jen proto, že klid není podezřelý. Možná je konečně normální.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další články o vztahové nejistotě, důvěře a partnerství najdeš na Poudree.cz. Zdroje: 1. Mikulincer M., Shaver P. R. – Attachment in Adulthood: Structure, Dynamics, and Change, Guilford Press. 2. Whitchurch E. R., Wilson T. D., Gilbert D. T. – "He loves me, he loves me not…": Uncertainty can increase romantic attraction, Psychological Science, 2011, DOI: 10.1177/0956797610393745. 3. The Gottman Institute – Trust and commitment in relationships: gottman.com.
