Příběh začíná vlastně docela obyčejně
Tom Kennedy se po smrti manželky snaží postavit život znovu dohromady a zároveň být dobrým otcem svému synovi Jakeovi. Oba potřebují změnu, a tak se přestěhují do městečka Featherbank a do nového domu, který by měl znamenat nový začátek. Samozřejmě ho neznamená.
Featherbank totiž před dvaceti lety poznal sériového vraha, který unesl a zavraždil několik chlapců. Frank Carter skončil ve vězení, ale město si stále pamatuje způsob, jakým si vybíral oběti a jak děti před jeho příchodem údajně slýchaly šeptání. A potom začne šeptání slyšet Jake.
Největší hrůza není to, co je vidět
Alex North nepostavil Našeptávače na hektolitrech krve ani na nekonečné přehlídce brutálních scén. Nejlépe mu fungují chvíle, kdy přesně nevíš, jestli se právě něco stalo.
Zvuk za oknem. Dětská věta, která zní trochu divně. Starý dům a kresby, u nichž by člověk mnohem raději nevěděl, proč vznikly.
Thriller tak pracuje hlavně s očekáváním. Než se něco skutečně objeví, máš spoustu času vytvořit si v hlavě vlastní verzi, která je často mnohem horší.
Není to jen kniha o vrahovi
Pod detektivní linkou se odehrává druhý příběh: vztah otce a syna, kteří každý úplně jinak zpracovávají ztrátu.
Tom Jakea miluje, jen mu někdy nerozumí. Jake je citlivý, zvláštní dítě s intenzivní představivostí a vlastními způsoby, jak si vytvořit bezpečí. Jejich vztah dává thrilleru něco, co spoustě podobných knih chybí: důvod bát se o postavy i ve chvíli, kdy zrovna nikdo neběží po temné chodbě. Právě proto funguje Našeptávač lépe než obyčejná hádanka „kdo je vrah“.
Kniha velmi dobře ví, kdy něco neříct
Příběh střídá několik perspektiv a postupně skládá současné zmizení dítěte se starým případem. Informace přicházejí v malých dávkách, takže čtenář má neustále pocit, že už skoro chápe, co se děje. A potom zjistí, že mu ještě něco chybí.
Není fér prozrazovat víc. Našeptávač patří k thrillerům, u kterých je polovina radosti právě ve chvíli, kdy se jednotlivé kusy začnou spojovat.
Pro koho ano a pro koho raději ne
Pokud miluješ psychologické thrillery, malé město s nepříjemnou minulostí a příběhy, které mají lehký nádech nadpřirozena, i když pořád stojí pevně v kriminálním žánru, je to velmi bezpečná volba.
Pokud tě ale silně zasahují příběhy o ohrožených dětech, tady bych byla opatrná. Dětské oběti jsou podstatnou částí zápletky, i když kniha nestaví na explicitním popisování násilí.
A jestli hledáš cozy detektivku k čaji a dece, kde je největším problémem ukradený recept na marmeládu, dnešní doporučení zřejmě není pro tebe.
Ideální kniha na chvíli, kdy venku brzo zhasne
The Whisper Man vyšel v roce 2019 a stal se debutem britského autora píšícího jako Alex North. Jeho síla není v tom, že by úplně převrátil pravidla thrilleru, ale v tom, jak dobře kombinuje kriminální zápletku s atmosférou téměř klasické duchařiny.
Takže ano, čti ho večer. Jen si předtím klidně zkontroluj, jestli jsi zavřela okno. Ne proto, že by za ním někdo šeptal. Samozřejmě.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další knižní tipy, thrillery a příběhy pro večery, kdy nechceš jít spát úplně včas, najdeš na Poudrée.
Zdroje: Celadon Books – The Whisper Man by Alex North [1], Celadon Books – Alex North's Debut Thriller [2].
