Čokoláda má zvláštní postavení. Nikdo neříká „mám hrozný craving na vařenou mrkev“ se stejnou intenzitou. Čokoláda je odměna, útěcha, dárek, PMS stereotyp, malá radost a zároveň něco, kolem čeho jsme dokázali vybudovat překvapivé množství pocitu viny.
Dnes je International Chocolate Day.
Tak si ji pojďme na chvíli vyndat z morální kategorie.
Chuť není rozkaz, ale není ani charakterová vada
Craving je intenzivní touha po konkrétním jídle. Může ji spouštět zvyk, prostředí, emoce, dostupnost jídla, vzpomínka, vůně, dlouhá pauza mezi jídly i obyčejný fakt, že něco chutná fantasticky. To poslední bývá v dietní kultuře podivně přehlížené.
Možná chceš čokoládu, protože je sladká, tučná, aromatická, rozpouští se v puse a tvůj mozek už dávno ví, že tenhle zážitek má rád. Nemusíme z každé chuti vyrábět skrytý nedostatek hořčíku nebo emocionální krizi.
Zakázaná čokoláda může být mnohem hlasitější než povolená
Výzkum jídla a cravingu není úplně jednoduchý a výsledky nejsou vždy stejné.
Některé studie ale ukazují, že cílené odpírání konkrétního oblíbeného jídla může u lidí, kteří na něj mívají silné chutě, craving ještě zesílit. Výzkum žen držících dietu také našel silnější a hůře odolatelné chutě než u žen, které dietu nedržely.
To neznamená, že každý zákaz automaticky vyvolá přejídání. Ale možná znáš ten mechanismus. „Od pondělí žádná čokoláda.“ V pondělí na ni myslíš trochu. V úterý víc. Ve středu projdeš kolem skříňky a tvůj mozek už vysílá mimořádné televizní vysílání.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Pocit viny navíc čokoládu nezruší
Sníš dva čtverečky. Pak třetí. A najednou se místo chuti objeví výslech.
„Proč jsem to jedla?“
„Neměla jsem.“
„Zítra už žádné sladké.“
Čokoláda mezitím zůstává úplně stejná. Jediná nová ingredience je vina. Jídlo samozřejmě může mít různé nutriční hodnoty a není potřeba předstírat, že tabulka čokolády je totéž jako vyvážené hlavní jídlo. Ale z toho stále neplyne, že sníst ji je morální problém.
Možná si ji dej schválně
Ne automaticky. Ne tajně ve stoje u spíže. Opravdu si ji dej. Sedni si. Odlom kus. Ochutnej ho. Zní to směšně, ale existuje rozdíl mezi tím jíst něco, co sis vybrala, a jíst něco ve stavu „rychle, než si to zakážu“.
A pokud po třech čtverečcích chceš ještě jeden? Pořád nejsi špatný člověk.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Chuť na čokoládu také nemusíš pokaždé „zdravě nahrazovat“
Samozřejmě můžeš chtít ovoce. Nebo jogurt. Nebo oříšky. Ale pokud chceš čokoládu, banán s kakaovým proteinem nemusí být řešení, po kterém za dvacet minut stejně otevřeš tu čokoládu a sníš obojí. Někdy je nejkratší cesta k čokoládě prostě čokoláda.
A pokud máš s jídlem složitější vztah, není to otázka lepší disciplíny
Pokud často jíš s pocitem ztráty kontroly, silně se za jídlo trestáš, střídáš zákaz a přejídání nebo ti myšlenky na jídlo a tělo zabírají velkou část dne, tady už nejde o jeden večerní craving. A zasloužíš si pomoc, ne další seznam zakázaných potravin.
Čokoláda nemusí být odměna ani prohřešek
Může být prostě jídlo, které ti chutná. Možná si ji dnes dáš. Možná ne. Ale pokud ano, zkus k ní nepřidávat ingredienci, kterou žádná tabulka na obalu neuvádí.
Vinu.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další články o jídle bez zbytečné dietní morálky najdeš na Poudrée.
Zdroje: Appetite – Experimental effects of chocolate deprivation on cravings, mood, and consumption in high and low chocolate-cravers [1], Appetite – Dieting and food craving: A descriptive, quasi-prospective study [2], International Journal of Eating Disorders – The effect of deprivation on food cravings and eating behavior in restrained and unrestrained eaters [3].
