Amy Winehouse se narodila 14. září 1983 v Londýně. Když v roce 2011 zemřela, bylo jí pouhých 27 let. O jejím životě, závislostech i smrti už vzniklo tolik textů, dokumentů a filmů, že její hudba někdy skoro bojuje o prostor s tragédií jejího příběhu.
Jenže existuje ještě jedna věc, kterou dokázala způsobem, který se nepodaří ani mnoha mnohem déle žijícím hvězdám. Vytvořila obraz, který stačí naznačit několika tahy.
Účes, který zabral půl místnosti
Beehive nevymyslela Amy Winehouse. Vysoký natupírovaný účes patřil k ikonickým siluetám začátku šedesátých let. Amy si ho ale vzala, zvětšila, trochu rozbila a udělala z něj něco natolik svého, že se s ní spojil téměř automaticky.
Nebyl perfektní. A právě proto fungoval. Vlasy mohly působit trochu rozcuchaně, někdy z nich vykukoval šátek nebo květina a celý účes vypadal současně retro i lehce punkově. Nebyla to rekonstrukce šedesátých let. Byla to Amy.
Linka, která se neomlouvala za to, že je vidět
Její černé cat-eye nebylo jemné optické zvětšení oka. Byla to linka. Obrovská. Dlouhá. Někdy téměř grafická.
Ve světě make-upu, který často radí něco „opticky zjemnit", „schovat" nebo „korigovat", působí zpětně osvěžujícím dojmem žena, která si kolem očí vytvořila obrovské černé křídlo a rozhodně se nesnažila, aby vypadalo přirozeně.
Tetování, piercing a retro ženskost vedle sebe
Amy kombinovala prvky, které teoreticky nemusely fungovat. Pin-up tetování. Námořnické motivy. Piercing. Velké náušnice. Úzké šaty inspirované padesátými a šedesátými lety. A potom obyčejné baleríny, ve kterých působila, jako kdyby před pěti minutami vyběhla z bytu.
Nebyla dokonale sladěná. Byla konzistentně svoje. A to je v módě podstatně těžší disciplína než „mít všechno správně".
Baleríny se v jejím podání přestaly chovat jako hodná bota
Balerínky mohou být velmi spořádané. Amy je často kombinovala s velmi krátkými šaty, skinny džínami nebo oblečením, které jim vzalo veškerou princeznovskou poslušnost.
Najednou nepůsobily romanticky. Byly praktické, trochu neupravené a skoro vzdorovité. A když se baleríny o mnoho let později znovu masivně vracejí do módy, její obrázky pořád vypadají překvapivě současně.
Největší stylové ikony většinou nemají styl, který může nosit každý
A možná je to podstata. Nemusíš chtít úl vysoký dvacet centimetrů. Nemusíš si zítra vytáhnout linku ke spánku. Styl Amy Winehouse není zajímavý proto, že bychom ho měly všechny kopírovat. Je zajímavý proto, že obsahoval jasný názor.
Dnes vidíš stovky dokonale oblečených lidí na sociálních sítích a za hodinu si nevzpomeneš ani na jednoho. Pak vidíš siluetu vysokého úlu a černého křídla kolem oka. A víš.
Možná nepotřebuješ víc trendů. Možná potřebuješ něco svého
Jednu barvu rtěnky. Typ náušnic. Výrazné brýle. Vlasy, které nosíš pořád stejně právě proto, že se tak cítíš dobře.
Osobní styl nemusí znamenat vytvořit uniformu a už nikdy ji neopustit. Ale pokud všechno měníš každé tři týdny podle toho, co právě algoritmus označil za estetiku sezony, možná nakonec nebude vypadat nic skutečně jako ty.
Amy Winehouse měla spoustu problémů, které není potřeba romantizovat. Její vizuální sebejistota mezi ně ale nepatřila. A dnes, kdy by jí bylo 43, její úl pořád poznáš na první pohled. To je na jeden účes docela slušný výkon.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Další články o beauty ikonách, osobním stylu a ženách, které se odmítly vejít do šablony, najdeš na Poudrée., Zdroje: Encyclopaedia Britannica – Amy Winehouse, životopis a kariéra [1].
