Právě rozlišování různých „vzorců“ neboli syndromů je jedním ze základních principů tradiční čínské medicíny. Dokonce čínské národní doporučení pro léčbu obezity z roku 2024 pracuje vedle běžné medicínské léčby se čtyřmi tradičními čínskými obrazy obezity: oslabením sleziny s hromaděním vlhkosti, vlhkým horkem žaludku a střev, stagnací jaterní qi a oslabením yangu sleziny a ledvin.
A právě tady začíná být čínský pohled na hubnutí zajímavější než prosté „jez méně“.
„Slezina“ v čínské medicíně není tvoje anatomická slezina
Než začneme s vlhkostí, stagnací a dalšími pojmy, je potřeba přepnout slovník.
Když tradiční čínská medicína mluví o slezině, játrech nebo ledvinách, nejde jednoduše o stejné orgány, jaké vidí chirurg při operaci. Patří do vlastního systému zang-fu, který jednotlivým orgánovým okruhům připisuje širší funkce a vztahy. WHO tento systém uvádí jako jednu ze základních součástí tradiční čínské medicíny.
Takže „oslabená slezina“ není výzva běžet si nechat vyšetřit slezinu. Je to čínský způsob popisu určitého celkového obrazu. A pokud ho přijmeme jako alternativní mapu těla, můžeme se podívat na čtyři velmi odlišné příběhy přibírání.
1. Těžké tělo, únava a otoky: když se hromadí „vlhkost“
Tohle je asi nejznámější čínský obraz spojený s nadváhou. Představ si, že se ráno probudíš a už se cítíš těžká. Ne nutně hladová. Spíš unavená. Po jídle přijde nafouknutí nebo ospalost, pohyb tě neláká a tělo může mít sklon k otokům.
Tradiční čínská medicína by mohla mluvit o oslabení sleziny a hromadění vlhkosti. Čínská doporučení skutečně řadí tento obraz mezi základní typy obezity v TCM. A tady je důležitá věc: čínská „vlhkost“ není voda, kterou stačí vyčůrat po detoxikačním čaji.
Je to tradiční metaforický koncept stavu, kdy se tělo podle této teorie hůř vypořádává s přijímanou potravou a tekutinami a vzniká pocit těžkosti, stagnace a hromadění. Proto by čínský přístup u tohoto typu obvykle nešel směrem: „Jez ještě méně.“
Spíš by řešil, jak podpořit trávení, pravidelnější rytmus, lehčí stravu a pohyb, který člověka rozhýbe, ale úplně ho nezničí. Protože člověku, který se už teď cítí jako mokrá deka, nepomůže vždycky další hodina trestného kardio.
2. Pořád máš hlad a všechno je nějak moc: vlhké horko žaludku a střev
Druhý člověk může vypadat úplně jinak. Má velký apetit. Nají se a za chvíli už přemýšlí, co bude dalšího. Častěji sahá po výrazných, tučných nebo sladkých jídlech, může mít žízeň, pocit horka, zácpu nebo jiné trávící obtíže. V tradičním čínském rámci může takový obraz spadat pod vlhké horko žaludku a střev. I tento typ je součástí čínských národních doporučení pro TCM přístup k obezitě.
Tohle je téměř opačný příběh než předchozí únava a „vlhkost“. Tam jsme měly tělo, které působí zpomaleně. Tady je v systému naopak příliš mnoho „horka“, aktivity a apetitu. A čínská medicína proto nepředpokládá, že oba lidé potřebují stejné jídlo, stejné byliny ani stejný režim. Právě tohle je její hlavní filozofie: stejná hmotnost nemusí znamenat stejnou nerovnováhu.
3. Přes den funguješ. Ve stresu jíš všechno, co potkáš: stagnace jaterní qi
Ráno sníš normální snídani. V práci nestíháš oběd. Ve tři někdo pošle e-mail, který tě vytočí. V pět se pohádáš s partnerem. V osm sedíš v kuchyni s pytlíkem něčeho křupavého a vůbec nevíš, kdy přesně se to stalo.
Tradiční čínská medicína velmi silně propojuje tělesné fungování s emocemi. Jedním z jejích obrazů obezity je stagnace jaterní qi, kterou čínské doporučení spojuje například s pocitem napětí v oblasti hrudníku a břicha, poruchami spánku a u žen také s nepravidelnostmi cyklu.
V běžné lidské řeči bychom to mohly přeložit trochu jednodušeji: něco v tobě je dlouhodobě zaseknuté. Stres. Frustrace. Vztek, který pořád polykáš. Neustálé napětí. Pocit, že nemáš kam dát vlastní emoce. A jídlo se může stát jednou z mála věcí, které celý systém na chvíli přepnou jinam.
Právě tady čínský přístup hezky ukazuje, že hubnutí nemusí být jen otázkou výběru potravin. Může se ptát také na to, v jakém emocionálním režimu celý den žiješ.
4. Je ti pořád zima a jsi vyčerpaná: oslabení yangu sleziny a ledvin
A pak je tu typ člověka, kterému všichni říkají, že by měl „víc makat“. Jenže on nemá z čeho. Je mu často zima. Je unavený. Má pocit oteklého nebo měkkého těla, slabosti, může mít zažívací obtíže a vůbec se necítí jako někdo, kdo potřebuje ještě víc tlačit na výkon.
Čínská doporučení popisují oslabení yangu sleziny a ledvin mimo jiné přes zimomřivost, únavu, pocit slabosti, nadýmání či řídkou stolici. V tradičním pojetí je to obraz nedostatku tepla a energie. Takový člověk by tedy nedostal stejný recept jako žena, která má pořád hlad, je jí horko a funguje na dvě stě procent. A právě tady se z čínské medicíny dá vytáhnout jedna dost sympatická myšlenka: ne každé tělo potřebuje při hubnutí ještě větší tlak. Některé podle tohoto systému potřebuje nejdřív posílit.
Čínské hubnutí tedy není dieta. Je to hledání vzorce
Tohle je asi největší rozdíl oproti klasické představě „čínské diety“. Neexistuje jeden univerzální jídelníček složený ze zázvoru, rýže a zeleného čaje.
Tradiční čínská medicína pracuje s takzvaným 辨证 – bian zheng, tedy rozlišením konkrétního syndromového obrazu. Čínské oficiální materiály pro práci s obezitou právě podle těchto obrazů rozlišují i dietní a další intervence. A tím se mění otázka.
Ne: „Co je nejlepší jídlo na hubnutí?“ Ale: „Co se děje právě u mě?“
Jsem těžká a unavená? Jsem pořád hladová a přehřátá? Jím ve stresu? Je mi zima a nemám energii?
Tohle nejsou diagnózy, které si máš sama přidělit podle čtyř odstavců na internetu. Jsou to spíš ukázky toho, jak jinak tento tradiční systém nad stejným problémem uvažuje.
Teplé jídlo, pravidelnost a méně chaosu
Tradiční čínská dietetika je v mnoha věcech překvapivě méně dramatická, než by člověk čekal. Čínská oficiální doporučení pro stravování při obezitě kombinují moderní zásady bezpečné redukce hmotnosti s tradičním rozlišováním jednotlivých syndromů a používáním potravin podle jejich tradičně chápaných vlastností.
V praxi se tedy může řešit pravidelnost jídel, způsob přípravy, množství těžkých a velmi mastných pokrmů, teplota jídla nebo výběr potravin podle konkrétního obrazu. A zároveň se tradiční čínský přístup neomezuje jen na jídlo.
Čínské doporučení pro obezitu vedle dietních úprav zmiňuje například tai-chi, Ba Duan Jin a další tradiční formy pohybu jako možné součásti řízení hmotnosti. To je vlastně docela jiná energie než: „Spal 600 kalorií, nebo to nemá cenu.“ Pohyb tady nemá tělo jen trestat za večeři. Má ho rozhýbat, podpořit rytmus a podle tradičního systému pomáhat obnovovat rovnováhu.
A co akupunktura?
Samozřejmě že jsme v článku o čínské medicíně, takže jehličky musí přijít. :D Akupunktura, tai-chi a bylinné přípravky patří mezi běžné nástroje tradiční čínské medicíny.
V TCM se při práci s hmotností mohou volit různé akupunkturní body podle konkrétního syndromu, nikoli jen podle čísla na váze. Čínská klinická doporučení akupunkturní a další tradiční intervence v rámci léčby obezity skutečně zahrnují.
Tady už bych se ale do domácích experimentů rozhodně nepouštěla. Něco jiného je dát si k večeři teplou polévku, protože ti dělá dobře. Něco jiného je objednat na internetu „čínské byliny na spalování vlhkosti“ a začít si samostatně léčit něco, co sis před chvílí diagnostikovala podle TikToku.
Nejzajímavější možná není vlhkost. Je to individualita
Můžeš věřit na qi. Nemusíš. Můžeš mít pocit, že koncept „vlhkosti“ nádherně popisuje, jak se někdy cítíš. Nebo si při něm můžeš představit maximálně sklep po povodni. Ale i když necháme celý tradiční slovník stranou, zůstává jedna myšlenka, která stojí za pozornost:
Lidé nepřicházejí k vyšší hmotnosti stejnou cestou. Proč bychom tedy automaticky očekávali, že všichni potřebují stejnou cestu ven?
Jedna žena bojuje hlavně s hladem. Druhá s chaotickým režimem. Třetí se stresem. Čtvrtá s vyčerpáním. A když všem čtyřem dáš stejný seznam zákazů, možná technicky řešíš hmotnost. Ale vůbec nemusíš řešit člověka.
Právě tady je čínský pohled podle mě nejzajímavější. Ne proto, že bychom měly všechny zahodit moderní medicínu a začít diagnostikovat svou qi podle jazyka.
Ale protože připomíná otázku, kterou se při hubnutí někdy zapomeneme zeptat: „Proč moje tělo funguje právě takhle?“ Možná pak nebude první odpovědí další zákaz. Možná bude první krok vůbec pochopit, co se snažíš změnit.
FAQ
Znamená „vlhkost“ v čínské medicíně zadržování vody?
Ne úplně. Vlhkost je tradiční čínský koncept s širším významem a nelze jej jednoduše zaměnit za otok nebo množství vody v těle. Patří do vlastního diagnostického systému TCM.Můžu si sama určit, jaký jsem typ?
Jednotlivé popisy mohou být zajímavé pro sebepozorování, ale tradiční čínská diagnostika používá více informací než několik příznaků – například celkový obraz obtíží a další tradiční diagnostické znaky. Pokud chceš TCM skutečně využít terapeuticky, dává větší smysl kvalifikovaný praktik než online test.Musím při čínském přístupu užívat byliny?
Ne. TCM zahrnuje různé přístupy včetně dietetiky, akupunktury, pohybových metod a bylinných produktů. Byliny ale nejsou automaticky neškodné; NCCIH upozorňuje na možné kontaminace, záměny rostlin, interakce a další závažná rizika některých čínských bylinných produktů.
Upozornění: Tento článek představuje tradiční čínský pohled na nadváhu a hubnutí, nikoli náhradu lékařské diagnostiky nebo léčby. Pojmy jako qi, vlhkost, horko či oslabení sleziny a ledvin patří do systému tradiční čínské medicíny a nejsou totožné s biomedicínskými diagnózami. Při zdravotních problémech nebo obezitě je vhodné řešit svůj stav také s kvalifikovaným zdravotníkem. U bylinných přípravků a akupunktury je důležitá odborná kvalifikace a bezpečnost; NCCIH doporučuje tradiční čínskou medicínu nepoužívat jako náhradu nebo důvod k odkládání standardní zdravotní péče.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další články o hubnutí, zdraví a netradičních pohledech na vlastní tělo najdeš na Poudree.cz.
Zdroje: National Health Commission of the People’s Republic of China – Obesity Diagnosis and Treatment Guidelines 2024 [1], National Health Commission of the People’s Republic of China – Dietary Guidelines for Adults With Obesity 2024 [2], World Health Organization – Benchmarks for Training in Traditional Chinese Medicine [3], National Center for Complementary and Integrative Health – Traditional Chinese Medicine: What You Need To Know [4], img ai generated
