Není to rozmar ani slabost. Je to kombinace psychiky, biologie a tlaku okolí, která se v určitých obdobích zesiluje – a je dobré vědět proč.
Sebelíbivost není konstantní stav
Sebevědomí ani vztah k sobě samé nejsou trvale stabilní. I lidé, kteří mají zdravé sebevědomí, procházejí výkyvy. Mozek nehodnotí „kdo jsem“, ale jak se právě cítím a funguje moje tělo. Když je člověk odpočatý, v bezpečí a bez tlaku, vnímá se smířlivěji. Když je unavený, přetížený nebo dlouhodobě ve stresu, filtr se zpřísní. Ne proto, že by se změnila realita, ale proto, že se změnily podmínky, ve kterých ji posuzujeme.
Únava zkresluje sebehodnocení víc, než si myslíme
Jedním z hlavních faktorů, který stojí za náhlým poklesem sebespokojenosti, je chronická únava. Když tělo jede na rezervu, mozek přepíná do úsporného režimu. V tomhle nastavení ubývá tolerance – k okolí i k sobě. Věci, které bys jindy přešla s nadhledem, začnou vadit. Sebehodnocení se zpřísní, vnitřní komentáře zhrubnou. Ne proto, že bys byla horší verze sebe, ale proto, že mozek šetří energii a jede víc „na sucho“.
ČTĚTE TAKÉ: Jak znovu probudit svou životní sílu: 5 celkem malých změn, které tě ale rychle postaví na nohy
Stres zvyšuje vnitřní kritiku
Dlouhodobý stres posiluje činnost oblastí mozku spojených s kontrolou a hodnocením. Jinými slovy: hlava je víc v režimu „co je špatně“ než „co funguje“. To se velmi snadno přelije do vztahu k sobě. Najednou si všímáš drobností, které by tě jindy nechaly klidnou. Nejde o objektivní zhoršení, ale o posun pozornosti. Mozek hledá problémy, protože je zvyklý je řešit.
Sociální srovnávání funguje i bez sociálních sítí
I když netrávíš hodiny na Instagramu, srovnávání běží automaticky. V práci, v rodině, mezi přáteli. V období, kdy máš pocit, že „nestíháš“, se snadno objeví myšlenka, že ostatní to zvládají lépe. Tahle iluze zesiluje pocit, že s tebou je něco v nepořádku. Ve skutečnosti jen vidíš cizí výsledek, ne jejich zákulisí. Mozek si pak začne vytvářet zbytečný tlak – a ten se odrazí i ve vztahu k sobě.
ČTĚTE TAKÉ: Cítíš se unavená, podrážděná a bez energie? Možná volají o pomoc tvoje hormony
Hormony do toho mluví víc, než bychom chtěly
Kolísání hormonů má přímý vliv na náladu, energii i sebehodnocení. V určitých fázích cyklu, při dlouhodobém stresu nebo nedostatku spánku je mozek citlivější na negativní podněty. To se může projevit jako pocit, že „si dneska sama sobě nějak nesedíš“. Není to psychologická slabost, ale biologická realita, kterou není potřeba dramatizovat – ani ignorovat.
Proč je důležité to nebrat osobně
Klíčová věc: ten pocit není zpráva o tom, kým jsi. Je to zpráva o tom, v jakém stavu se nachází tvoje tělo a nervový systém. Pokud si ho vezmeš osobně, začneš hledat chybu tam, kde žádná není. Pokud ho vezmeš jako informaci, můžeš s ním pracovat mnohem klidněji – bez potřeby se „spravovat“.
Co s tím v praxi
Není potřeba se přesvědčovat, že „jsi skvělá“, když se tak zrovna necítíš. Mnohem účinnější je:
počítat s tím, že výkyvy jsou normální
nedělat v těch dnech velká sebehodnotící rozhodnutí
dát tělu spíš péči než kritiku
připomenout si, že pocit ≠ fakt
Často stačí pár dní lepšího spánku, menší tlak a návrat do rytmu – a vztah k sobě se srovná sám.
I ženy, které se mají rády a jsou se sebou v zásadě spokojené, mají dny, kdy se cítí „nějak vedle“. Neznamená to regres, krizi ani problém s osobností. Znamená to, že tělo a hlava jsou pod tlakem. A ten se dá řešit mnohem snáz než domnělá chyba v tobě.
