Francouzské námořní předpisy totiž ženám nedovolovaly sloužit na lodích královského námořnictva. Jeanne přesto čekala cesta přes Atlantik, kolem Jižní Ameriky, napříč Pacifikem až do Indického oceánu. Když se o několik let později vrátila do Francie, měla za sebou něco, co před ní podle dostupných historických záznamů žádná žena nedokázala: obeplula zeměkouli.
Jenže její příběh je mnohem zajímavější než romantická legenda o odvážné ženě, která si ostříhala vlasy, oblékla kalhoty a vyrazila za dobrodružstvím.
Jeanne Baret byla také botanička, sběratelka, služebná, partnerka slavného přírodovědce a žena, jejíž práce dlouho zůstávala schovaná za jménem muže, kterému pomáhala.
Dívka z Burgundska, která se nějak naučila botaniku
Jeanne se narodila 27. července 1740 v malé obci La Comelle v Burgundsku do velmi chudé rodiny nádeníků. Její rodiče byli negramotní a nic v jejím původu nenaznačovalo, že by se jednou měla účastnit jedné z velkých vědeckých expedic 18. století. O jejím dětství víme velmi málo a právě tady začíná problém, který bude její příběh provázet téměř pořád: Jeanne sama po sobě nezanechala deník, v němž by nám vysvětlila, co chtěla, čeho se bála nebo jak se rozhodovala. Historici její život skládají především z úředních dokumentů a zápisů lidí kolem ní. Library of Congress proto výslovně upozorňuje, že navzdory dochovaným archivním stopám zůstává značná část jejího života nejistá.
Víme však, že se její život propojil s Philibertem Commersonem, lékařem a přírodovědcem posedlým botanikou. Jeanne vedla jeho domácnost, ale nebyla jen hospodyní. Postupně se stala jeho blízkou spolupracovnicí a pravděpodobně také milenkou. Když Commerson připravoval rostliny, herbáře a poznámky, Jeanne se na této práci podílela.
Jejich vztah byl navíc komplikovanější, než by se do romantické verze příběhu hodilo. Historické dokumenty naznačují, že Jeanne porodila dítě, které bylo svěřeno nalezineckému ústavu, a pravděpodobně měla později ještě druhé, které zemřelo velmi malé. Ani tady neznáme celý příběh. A možná právě proto bychom se měli bránit představě Jeanne jako bezstarostné dobrodružky, která se jednoho rána rozhodla poznat svět.
Její možnosti byly mnohem užší.
Expedice, na kterou neměla právo nastoupit
V roce 1766 vyplula z Francie expedice vedená Louisem Antoinem de Bougainvillem. Francouzi chtěli obeplout svět, mapovat vzdálená území a přivézt také nové vědecké poznatky. Commerson dostal místo expedičního přírodovědce.
A měl problém.
Jeho zdraví nebylo dobré a potřeboval pomocníka. Jeanne znala jeho práci, jeho systém i botanické sbírky a byla člověkem, na kterého se mohl spolehnout. Jenže byla žena.
Řešení bylo nebezpečně jednoduché: žena zmizí a objeví se muž.
Jeanne si oblékla mužské šaty a vystupovala jako Jean Baret, Commersonův sluha a asistent. Později tvrdila, že Commerson o její skutečné identitě při nástupu nevěděl. Historici jsou k této verzi skeptičtí. Ti dva se dobře znali, společně žili a před odjezdem jí Commerson dokonce odkázal peníze a vybavení jejich pařížského bytu. Představa, že by svého dlouholetého spolupracovníka v mužských šatech náhodou nepoznal, je proto velmi těžko uvěřitelná.
Spíš to vypadá, že potřebovali příběh, který je oba ochrání, kdyby jejich plán někdo odhalil.
Představ si měsíce na lodi, kde nesmí nikdo zjistit, kdo jsi
Dnes se historka o převleku vypráví skoro rošťácky. Kalhoty, volná košile, ostříhané vlasy a hotovo.
Realita musela být podstatně horší.
Jeanne žila měsíce mezi více než stovkou mužů v prostředí, kde bylo téměř nemožné mít soukromí. Musela spát, jíst, pracovat a starat se o osobní hygienu tak, aby nevzbudila podezření. Členové posádky si přitom postupně začali všímat, že mladý Commersonův sluha nemá vousy a některým situacím se nápadně vyhýbá. Dochované zápisy ukazují, že podezření existovalo ještě před definitivním odhalením její identity.
Přitom Jeanne rozhodně nebyla na lodi jen proto, aby Commersonovi nosila kufry.
Když expedice zakotvila, vyráželi společně sbírat rostliny, kameny a další přírodniny. V Patagonii se pohybovali v náročném terénu a Commerson měl navíc poraněnou nohu. Jeanne tak nesla vybavení i nasbírané vzorky a následně pomáhala materiál třídit a katalogizovat. Dochované zprávy ji popisují jako mimořádně fyzicky odolnou a schopnou pracovnici.
Tohle je část jejího příběhu, která se snadno ztratí za senzačním „převlékla se za muže“.
Jeanne Baret nebyla černý pasažér. Byla členkou vědecké práce expedice.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Kdy přesně zjistili, že Jean je Jeanne? Tady začíná historický zmatek
Nejslavnější verze říká, že její tajemství prasklo na Tahiti v dubnu 1768. Když vystoupila na břeh, místní obyvatelé ji měli okamžitě rozpoznat jako ženu.
Jenže historické prameny si protiřečí a moderní badatelé upozorňují, že realita mohla být složitější. Podezření mezi námořníky existovalo už dříve a různí členové expedice popsali její odhalení odlišně. Dokonce ani význam reakce Tahiťanů není zcela jednoznačný.
A tady je důležité Jeanne její vlastní příběh nepřikrášlovat.
Některé pozdější verze jejího života obsahují dramatické detaily, které se opakováním změnily téměř v historická fakta. Jenže u ženy, která po sobě nezanechala vlastní souvislé svědectví, bychom tím velmi snadno udělali přesně to, co se jí dělo už za života: nechali bychom ostatní, aby její zkušenost vyprávěli za ni. Jisté je, že její identita byla během expedice odhalena. A že cesta tím neskončila.
Když už nemusela být Jeanem
Expedice pokračovala přes Pacifik a jihovýchodní Asii až na Mauritius, tehdejší francouzský Isle de France. Tam se Jeanne a Commerson od Bougainvillovy výpravy oddělili. Commerson měl na ostrově vědecké kontakty a mohl pokračovat v botanickém výzkumu.
Jeanne zůstala s ním a dál pracovala.
Pravděpodobně se účastnila také botanických výprav na Madagaskar a Réunion. Commerson však dlouhodobě trpěl zdravotními problémy a v roce 1773 na Mauritiu zemřel.
Jeanne najednou zůstala tisíce kilometrů od Francie bez muže, kvůli kterému na cestu původně vyrazila.
A právě tady její příběh nabere zajímavý směr.
Nezhroutila se. Nezmizela z historie. Začala si budovat vlastní život.
Na Mauritiu získala majetek a nějakou dobu provozovala hostinec. Později poznala francouzského vojáka Jeana Dubernata a v roce 1774 se za něj provdala. Společně se nakonec vydali do Francie. Když tam Jeanne kolem roku 1775 dorazila, uzavřel se kruh, který začal jejím odjezdem na západ přes Atlantik.
Obeplula svět.
První žena kolem světa se vrátila domů téměř bez fanfár
Tady by hollywoodský film pravděpodobně skončil.
Jeanne stojí na francouzském pobřeží, vítr jí cuchá vlasy a dav pochopí, že se právě vrátila první žena, která obeplula planetu.
Nic takového se nestalo.
Usadila se s manželem v jihozápadní Francii a žila relativně nenápadně. Později získala z Commersonova dědictví peníze, které jí odkázal. Francouzský stát jí navíc přiznal penzi a v dokumentu oceňujícím její službu byla popsána jako mimořádná žena, která doprovázela Commersona na jeho cestách.
Zemřela 5. srpna 1807 ve věku 67 let.
Její jméno přesto na dlouhou dobu zůstalo spíš poznámkou pod čarou vedle slavných mužů expedice.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
A bougainvillea? Tady je příběh ještě trochu nespravedlivější
S Jeanne se často spojuje jedna nádherná rostlina: bougainvillea. Commerson ji během expedice studoval v Brazílii a rod dostal jméno po veliteli výpravy Bougainvillovi.
Mohlo by být lákavé napsat, že ji ve skutečnosti objevila Jeanne. Některé populární články to také tvrdí.
Jenže důkazy pro tak jednoznačné tvrzení nemáme. Odborná botanická studie věnovaná historii objevu a pojmenování bougainvilley upozorňuje, že některé moderní příběhy přisuzující její konkrétní objev Baret jsou spekulativní.
A její skutečný příběh takovou ozdobu ani nepotřebuje.
Víme, že pracovala při sběru rostlin, pomáhala s jejich zpracováním a byla důležitou součástí Commersonovy botanické práce. Problém není v tom, že bychom jí potřebovali připsat jednu slavnou květinu. Problém je, že po staletí jsme měli sklon vidět především jméno muže, pod kterým byla společná práce zaznamenána.
Na vlastní rostlinu čekala více než dvě století
Je v tom skoro absurdní historická ironie.
Commerson měl po sobě pojmenované rostliny. Bougainville dostal bougainvilleu. Jeanne, která s nimi cestovala, sbírala vzorky a kvůli možnosti vůbec nastoupit na loď musela skrýt vlastní pohlaví, dlouho nic podobného neměla.
To se změnilo až v roce 2012.
Botanici Eric Tepe a Lynn Bohs společně s historičkou Glynis Ridley popsali nový druh lilkovité rostliny z oblasti jižního Ekvádoru a severního Peru a pojmenovali jej Solanum baretiae na počest Jeanne Baret. Autoři studie přímo připomněli její přehlížený přínos botanice a práci během Bougainvillovy expedice.
Trvalo to přibližně 245 let od chvíle, kdy Jeanne nastoupila na Étoile.
Její největší dobrodružství možná nebylo obeplout svět
Na Jeanne Baret je lákavé dívat se dnešníma očima a udělat z ní feministickou rebelku 18. století. Ženu, která odmítla pravidla a vyrazila dobýt svět.
Jenže nevíme, jestli se tak sama vnímala. Nevíme ani, jestli cestu kolem planety považovala za svůj životní sen. Mohla být směsí nutnosti, lásky, vědecké zvědavosti, ekonomické závislosti a příležitosti, která by se jí jinak nikdy nenaskytla.
A právě to dělá její příběh mnohem lidštější.
Nemusela mít v kapse manifest o ženské emancipaci, aby její život ukazoval absurditu světa, ve kterém mohla být dost silná na výpravy Patagonií, dost schopná na botanickou práci a dost odvážná na několikaletou cestu kolem planety – ale ne dost mužská na to, aby směla legálně nastoupit na loď.
A tak se na chvíli stala Jeanem.
Jeanne se domů vrátila až potom, co obeplula celý svět. Možná právě proto její příběh po více než dvou stoletích pořád stojí za vyprávění: ne proto, že dokázala žít jako muž, ale protože svět její doby jí nedal jinou možnost, jak dokázat, co všechno zvládne jako žena.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další příběhy žen, na které historie skoro zapomněla, najdeš na Poudree.cz.
Zdroje: [1] Library of Congress – Jeanne Baret; [2] Londa Schiebinger, Endeavour – Jeanne Baret: the first woman to circumnavigate the globe; [3] ScienceDirect – Jeanne Baret: the first woman to circumnavigate the globe; [4] PhytoKeys – A new species of Solanum named for Jeanne Baret, an overlooked contributor to the history of botany; [5] DOI: 10.3897/phytokeys.8.2101; [6] Guinness World Records – First circumnavigation (female); [7] Willdenowia – The discovery, naming and typification of Bougainvillea spectabilis; img ai generated
